Hlavně se asi nebát, ne?
Zaslepené zásuvky, zamčené věci, které staršímu nesmí přijít do ruky, zamčené dveře, aby neutekl z bytu, žádné schůdky do výšek... asi už máte, takže během kojení ho bu´d zabavit (což si nedokážu moc představit, pokud je mimčo citlivé třeba na hluk (čtení, zpívání)), nebo pustit pohádku nebo ho nechat, ať si hraje sám, jak uzná za vhodné.
Taky se vždycky usmívám, když čtu, že 14 dní byl tatínek doma, pak chodil na dopoledne ale už tu jsem s jedním/dvěma... dětmi sama celý den!!!
A pak vždycky vzpomínám, jak to bylo u nás? Byl s námi někdo doma, když jsem se vrátila z porodnice? A bu´d mám moc krátkou paměť, anebo nebyl
Sem tam přišel někdo z rodiny na chvilku pomoct, ale většina je vždycky na mě a to celodenně.
Momentálně naše holky (4měsíční a 22měsíčí a pětiapůlletou) zvládám docela dobře. Malou už nekojím, z lahve se nají poměrně rychle, když si hraje na dece, některá ze starších si s ní jde povídat a já se chvíli věnuju té poslední, anebo uvařím, vyperu... spaní jsem se snažila už od začátku směřovat tak, aby byly vyšechny v jeden čas v posteli a spaly zároveň, což se někdy daří a někdy ne. Ale většinou je večer v 8 klid a vstává se v půl šesté + pár krmení mezi tím. Přes den prostě vždycky ostatní musí čekat, když se zabývám jednou... ale postupně si zvykají, že holt nemůžou mít všechno hned. Je sice u nás často řev, tahání o hračky,... ale ono se to vrátí, jednou budou rády, že se mají
Na ven máme tandem nebo hlubokáč se skejtem, používáme podle situace. 22měsíční se radši naučila chodit po schodech, než aby čekala, než do 2.patra vytáhnu nákup a tašku se sestrou a pak se pro ni vrátím. Předškolačka ve světlých chvilkách dokáže opravdu hodně pomoct - pomůže s oblékáním prostřední, pohlídá ji u auta, dovede ke kočárku...věřím v čím dál světlejší zítřky