Re: jak dál? aneb vyhoření, deprese a...

Já asi budu sprostá..."málo jsem se snažila"??? to už máš vážně tak vymytej mozek?

Ano, i kdyby ses "málo snažila", tak normální chování chlapa je rozejít se s takovou ženskou, kdyby mu "tak strašně nevyhovovala".
Proč teda jako s tebou zůstává, když ty se tak "málo snažíš", "jsi tak nemožná"? Nenapadlo tě si položit tuhle klíčovou otázku?

Zůstává PROTO, že ty mu v zásadě VYHOVUJEŠ - vyhovuje mu tvoje slepicoidní podřízené chování, vyhovuje mu to, že tě může buzerovat a shazovat...to není o tvé osobnosti, to je o tom, že on potřebuje nějakou takovou husu mít doma. Když to nebudeš ty, bude to jiná. A on si bude zase užívat s dalšími. Mě to tak vychází, že on nemiluje TEBE, ale miluje tvoji PODDAJNOST, SUMBISIVNOST, tvoji ochotu ŽRÁT JEHO MANIPULATIVNÍ KECY NA TVOJI ADRESU.
On potřebuje určitý typ ženské - a takovou ty se pomalu, ale jistě stáváš.
A prošustruješ tak šanci na vlastní život.

Ty ne že se nesnažíš - ty se naopak snažíš až moc. Chováš se jako husa, ke který si on může všechno dovolit

Ale to ne na nic - my ti tady můžeme budto utěšovat, nebo dávat návody, co s tím, ale rozhodující je, jestli máš dostatečně silný pud sebezáchovy. Protože jestli jo, tak víš, co musíš udělat. A jestli ne, tak žádný naše rady nepomůžou. Jen si uvědom, že je ti 37 a nemáš moc času - na to, otálet s tím, jak se jinak zařídit.
Zachran se - protože ty za to stojíš! On a jeho "cit" není cennější, než ty sama! Ty jsi na prvním místě.