Mladší bratr se žení

Tak jsem se dozvěděla, že můj mladší bratr chystá svatbu. Přiznám se, že to těžce nesu. Nejsem nejmladší, chci se vdávat a můj přítel nikdy (má už to jednou za sebou). Bráchovi to moc přeju, má prima holku, ale je mi to děsně líto. Že já nebudu ta první, jak by to "mělo být" a že se nejspíš nevdám nikdy... Na tu svatbu se vyloženě netěším, všichni příbuzní se do mě budou navážet (všem hrdě tvrdím, že se vdávat rozhodně nechci) a já to nejspíš celý probrečím lítostí. To, že nejsem vdaná, vidím jako svoje selhání. Prostě se mi nepovedlo něco, co jsem moc chtěla.
Znáte to některá? Jak jste to holky nesly?