| Pikkola | 
 |
(10.10.2009 20:23:38)
Tak jsem se dozvěděla, že můj mladší bratr chystá svatbu. Přiznám se, že to těžce nesu. Nejsem nejmladší, chci se vdávat a můj přítel nikdy (má už to jednou za sebou). Bráchovi to moc přeju, má prima holku, ale je mi to děsně líto. Že já nebudu ta první, jak by to "mělo být" a že se nejspíš nevdám nikdy... Na tu svatbu se vyloženě netěším, všichni příbuzní se do mě budou navážet (všem hrdě tvrdím, že se vdávat rozhodně nechci) a já to nejspíš celý probrečím lítostí. To, že nejsem vdaná, vidím jako svoje selhání. Prostě se mi nepovedlo něco, co jsem moc chtěla.
Znáte to některá? Jak jste to holky nesly?
|
| Jaana2 | 
|
(10.10.2009 20:28:58)
jen v krátkosti - já se taky strašně moc chtěla vdávat, chlap, se kterým jsem chodila ne, už to měl jednou za sebou. Nakonec svatba dopadla, ale kdybych si mohla vybrat , nikdy bych to už neudělala, abych si vzala jako mladá svobodná holka rozvedených chlapa. Takoví chlapi jsou prostě jiní než kluci, co do manželství jdou poprvé. Bylo by to na dlouhé vysvětlování ( a jasně , že uznávám, že ne všichni co se žení podruhé jsou špatní). Rozvedli jsme se po pár letech.
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 20:36:37)
My jsme spolu už dlouho, mladá holka nejsem, je mi 30. Věkový rozdíl znát je, občas si říkám, co kdyby..., ale mám ho ráda.
Nejsem ten uháněcí typ, takže svatba asi fakt nebude a bojím se už teď, že si to jednou budu vyčítat. Třeba mi to časem začne být jedno  , teď mě to dost drtí.
|
|
|
| zuni | 
|
(10.10.2009 20:43:54)
Já asi jako nejstarší budu mít dítě později než mladší sourozenci, je to dost pravděpodobné. Taky ne moc příjemný pocit
|
|
| Raduza | 
|
(10.10.2009 20:47:11)
Jojo, mladší bráška, je mladší bráška  . Ve třiceti jsi mladice . Já si sice brala svobodného, po pětileté známosti a je od dva a půl roku mladší. Ale stejně bych se znovu nevdávala . Svatba se mi moc líbila, ale to je asi tak všechno. Prostě máš prstýnek (já v peněžence, neboť je mi poněkud malý), máš papír, že jdi vdaná, můžeš říkat, že jsi vdaná, máš jiné příjmení (někdy lepší, někdy horší, rozumná si ho nemění). Já bych prostě asi svatbu nevyžadovala, vědět tehdy to, co vím teď. Ale chtěla bych děti.
|
|
| ErikaB | 
|
(10.10.2009 20:48:25)
Pokud ti na svatbě tolik záleží a tvůj přítel si tě vzít nechce ( že nechce druhou svatbu je jen výmluva ), tak se s ním rozejdi. Pak přijde i s tím, že nechce další děti ( pokud už nějaké má ) a ty zjistíš, že ti je 35 a nemáš nic z toho, co si kdy chtěla. A pak už bude pozdě. Prostě je ti 30, chceš se usadit a asi budeš chtít i děti a to ti tvůj přítel není ochoten dát.
|
| Nessie a příšerky | 
|
(10.10.2009 21:01:24)
Pikol, a jaký má tvůj přítel důvod k tomu,že nechce?
To,že to poprvé nevyšlo za důvod nepovažuju, protože příčinou rozvodu určitě nebylo to,že byli manželé.
Jsem vdaná 4 roky, jsme spolu 11 let. Podle mě se svatbou nic nemění, zásadní změnou ve vztahu je společné soužití, narození dítěte, ale určitě ne svatba.
Chápu tě, i když mě by na tvém místě trápilo spíš to, PROČ se nechce ženít,když ty po tom toužíš.
|
| Petra Neomi | •
|
(10.10.2009 21:07:30)
Já na tom nic divného nevidím... taky bych se nikdy nevdala. Některým lidem tyhle věci prostě vadí.
|
| Jaana2 |
|
(10.10.2009 21:48:09)
Petro já bych se dneska taky už nevdala ( v OP mám rozvedená), ale to jen proto, že už jsem to jednou zkusila a vím, jaký obrovský je to "úřední" závazek. Když jsem byla mladá, tak jsem se fakt hodně vdávat chtěla, přišlo mi to ok, na celý život. Možná ta otázka, PROČ se nechce partner zakladatelky ženit je na místě. Ono totiž z volného svazku lze kdykoliv odejít.
|
| Jaana2 |
|
(10.10.2009 21:49:15)
jako jasně, že z manželství lze také odejít, ale už to nejí tak jednoduché
|
| splechtulka & M+J+R | 
|
(11.10.2009 7:05:35)
Jaano, pokud budu svobodná a budu mít s partnerem děti, tak pro mě potencionálně není dobré že může "jen tak " odejít. A navíc po jeho "odchodu" se budou řešit akorát tak "alimenty" ale majetek apod. je komplikovaný. Já jsem ve svatbě viděla příslib partnera, já se o vás postarám, beru to vážně. Neznám jedinej případ z okolí rozchodu "dětných" partnerství kde by to proběhlo... tak já balím kufr ty si vem svou půlku děti pořešíme a za 14 dní se stavím pro dět. Nevím, ať už šlo o rozvod nebo o rozchod bylo to husté, s tím že u rozchodu všechny partnerky tratili finančně (což se může stát i u rozvodu). ALe je to o povaze a pokud autorka chce svatbu tak by to měla řešit. Buď se dohodnout proč jí partner nechce, nebo se rozejít.
|
| holka anonymka | 
|
(12.10.2009 10:21:16)
Ten můj bývalý si z rozvodu odnesl poměrně větší část financí než já, i když jsem vydělávala 5x více. Ale měla jsem aspoň klid a rozvod byl rychlý
Být svobodná, dopadlo by to stejně rychle, ale s menšími ztrátami..
|
|
| Jaana2 |
|
(14.10.2009 19:04:11)
Splechtulko já to vím, to co píšeš. Pokud spolu lidi nejsou úředně sezdaní, tak se jeden z nich opravdu může sebrat a jít. A protože jsem byla vdaná a zažila jsem velmi ošklivý rozvod, tak už se nevdám . Prostě ne. A hlavně proto, abych mohla z případného vztahu odejít. A to právě, si myslím, může mít i přítel zakladatelky. Proto jsem se ptala, jestli jí řekl důvod. Takového člověka totiž nepřesvědčíš ani po dobrém ani po zlém. Musel by jedině k tomu dojít sám.
Že na tom případně žena tratí, když se rozejdou, to je věc jiná. Můžeš tratit i rozvodem. Ale to je na jinou diskuzi.
|
| splechtulka & M+J+R |
|
(15.10.2009 16:44:38)
Jaano já ti rozumím. Já jsem taky rozvedená, ale ten pocit "jistoty" mě nepustil a pokud můj partner chtěl děti, tak já trvala na manžlství. Tedy trvala, on s tím souhlasil, jak bych řešila kdyby ne to nevím.
|
| Jaana2 |
|
(15.10.2009 19:08:16)
no vidíš, každý to má jinak. Já si druhé dítě (první bylo z manželství)pořídila "za svobodna" , právě kvůli té hrůze z případného rozvodu. Zajištění jsem neměla ani u prvního dítěte, tak jsem raději přijala riziko nezajištění , ale možnost volného odchodu
|
|
|
|
|
|
|
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 21:59:02)
Rozvod měl moc zlý. Jeho bývalá se sním po rozvodu soudila o děti a nařkla ho ze sex. zneužívání jeho dcery. Takže pětiletý dítě k psychologovi, my oba lítali po soudech atd. Naštěstí to dobře dopadlo, bála jsem se, že ho se svýma kontaktama dostane do kriminálu. Prostě hnus nejnechutnější  . Zradila ho ženská, kterou kdysi velice miloval. Důvodem rozvodu byl její milenec (ale to by ještě překousnul, ty peripetie po rozvodu fakt ne). Takže tak.
|
| Winky | •
|
(10.10.2009 22:32:07)
ha, tenhle příspěvek mi utekl. Tak to dost vysvětluje. Zkus si teoreticky představit že bys byla na jeho místě....... asi by tě to taky netáhlo znovu do právního svazku. Neříkám že je to dobře, jen prostě máš asi na výběr,teď je míč nejspíš na tvojí straně - podle popsané situace.- buďto je tak skvělý že s ním budeš i beze svatby, nebo zas až tak skvělý není, navíc ty toužíš po kompletním svazku včetně obřadu a toho že se máte "nadosmrti" - což s ním nepůjde - tak to nedopadne.
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:37:11)
Já v tomhle mám jasno, máme se rádi, ale jak přežiju bráchovu svatbu, to vážně nevím. Asi budu opravdu muset vymyslet nějakou hódně chytrou odpověď...
|
|
|
|
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 21:53:13)
Na dítku makáme  a rádi se máme. není to pro mě důvod na rozchod. Jen je mi to hrozně líto.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(11.10.2009 13:49:13)
S timhle naprosto souhlasim - mela jsem velmi podobny vztah, trvalo mi dlouho, nez jsem se s tim srovnala a zaridila se podle sebe /9 let/. Nastesti mi to doslo jeste vcas, abych mohla zacit dalsi vztah a nic neuspechat jen kvuli veku. Byvaly pri rozchodu nabizel najednou svatbu i deti, ale na to jsem ho az moc dobre zanala a vedela, ze i kdyby to dodrzel, tak by to nebylo k nicemu a dneska jsem hrozne rada, ze mam sveho uzasneho manzela a dve krasne deti. A on premlouval ke svatbe a detem mne, ne ja jehoVcera jsme meli vyroci sest let od svatby, na jare spolu budem devet let.
Tak neves hlavu a za sebe radim - partnera vymenit.
|
|
|
| Molly. | 
|
(10.10.2009 21:21:52)
Já teda nevím, ale podle mě každý zdravý vztah jednou začne uvažovat o svatbě, zrealizuje ji a začne toužit po dítěti. Je to přece přirozené - někoho moc miluju, chci s ním strávit celý život a právě svatba je důkazem, že to myslím vážně.
Moje kamarádka vždycky tvrdila, že ona se vdávat nechce...zamilovala se a hned po dostudování se vdala. Moje mamka je dvakrát rozvedená, byla přesvědčená, že potřetí by ji na radnici nedovlekli ani párem volů...i ona teď mění názor a svatbu by měla moc ráda.
Já na tvém místě bych si s přítelem pořádně promluvila, já si třeba nedovedu představit, že bych dokázala žít s někým, kdo se nechce ženit (nebo nechce dítě).
Chápu vztah, kde dva čekají na vhodný okamžik, aby se vzali, když se nechtějí vzít...já nevím, kvůli splácení dluhů, ale pro celoživotní vztah mi svatba přijde přirozená.
|
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 | 
|
(10.10.2009 21:43:38)
Nene, tak to neznám  . Já se vdávat nechci . Chtěla jsem tedy tak do těch 23let. Pak už mě to přešlo a nevím, jestli se touha po vdavkách někdy vrátí. Už je to pár let, co o vdavky nestojím vůbec. Mám bratra o 11let mladšího a jestli se bude nebo nebude ženit, je mi jedno. Myslím v tom příkladě, že já vdaná nejsem.
|
|
| Winky | •
|
(10.10.2009 21:54:31)
Já jsem takhle byla zdrcená z toho že se vdává moje nejlepší kamarádka - přišlo mi že ona musí být ve všem první (první pusa, první rande, první svatba, první dítě...) no bylo to dětinské, uznávám. Kamarádkami jsme zůstaly, já jsem se vdala asi 2 roky na to. Přiznám se, že se mi sice má svatba i docela líbila, ale už podruhé bych to neabsolovovala. Fakt ne - toho zařizování (a to jsem chtěla být skromná a mít malou svatbu - což nakonec asi v 35 lidech tak malá nebyla), těch rodinných debat, těch řečí po akci co mělo být jinak ..... jediné za co jsem ráda, že se tam objevili oboje prarodiče z mojí strany, ačkoliv na tom nebyli zdravotně nejlíp, s oběma dědy jsem si zatancovala. Ale těch momentů které se mi nelíbily bylo taky dost. Tím chci říct, že chápu tvého přítele, pokud už to má jednou za sebou a nemá chuť to podniknout "ještě jednou" - nemusí to znamenat že tě nemiluje. Třeba pokud tě nezajímá svatba jako taková ale ten stav ženatý/vdaná, pak by se mohl nechat přesvědčit k formálnímu obřadu na úřadě, to je maximálně 20 minut i s podepsáním papíru - a rozhodně to není horší než vyšetření u zubaře , v úřední oddávací den zdarma. Ale nezažiješ tu slávu, po které možná podvědomě toužíš - aby měli radost tví rodiče, tví blízcí, tví kamarádi. I když tě budu stokrát ujišťovat že světská sláva polní tráva (jak dlouho tím člověk žije - dva-tři měsíce zařizování, pak den D, potom chvíli člověk ještě nadšeně popisuje v práci a známým - pak už to všichni slyšeli a není důvod se k tomu vracet. Ale tomu neuvěříš dokud to nezažiješ, to je těžké.
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:04:35)
A to já bych si svojí svatbu užít chtěla. Mám se svou rodinou fajn vztahy, prostě bych chtěla, aby byli při tom. A i ty šaty...no, obstaróžní princezna
|
| Winky | •
|
(10.10.2009 22:15:18)
no tak to vypadá na docela slušný střet zájmů..... Někteří chlapi to jaksi "vydrží" kvůli své milované (to jsou ti co na svatebních fotkách mají nádherně kyselé obličeje). Někteří zas říkají - až když se narodí dítko (což mě osobně přijde dost urážlivé - to jako "vezmu si tě eslivá si plodná"...bleeee) no a jsou i tací kteří potřebují někdy až celou dekádu než jim to docvakne že by teda tu svatbu skousli (jedni takoví se teď budou brát, už jsme je považovali za definitivně "nevdávací" a najednou s druhým dítkem na cestě do toho půjdou). No a čtvrtá kategorie jsou ti co se vážně vážně ženit nebudou i kdyby je mučili. Otázka co z toho je tvůj chlap.
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:26:10)
Já nevím. Myslím si, že když uvidí, že fakt chci, tak do toho půjde. On se prostě strašně spálil (viz můj příspěvek výše) a ještě se asi 100% nevzpamatoval (jestli to teda vůbec jde). Jinak na ty trachtace taky extra není, ale myslím si, že tam bysme našli kompromis. Je to pro něj právně nebezpečný závazek. Jeho ex je asi trochu na hlavu(samej psychiatr a psycholog), dřív nebyla (znám jí, nejsou to jen jeho řeči), způsobila mu strašný nepříjemnosti. Někdy mu to mám za zlý, ale fakt chápu.
|
|
|
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(10.10.2009 22:06:43)
Já tomu věřím a to jsem se ještě nevdávala. Já nemám ráda, když se mi přeje k narozkám (svátku). Ta představa, že by prošla celá rodina a přála mi hodně štěstí do života-to mě prostě děsí. To bych se snad otočila naruby . Takže pro mě připadá do úvahy jen ta formální svatba, což my mít nemůžem, protože to by přeci ten můj nemohl rodině udělat, aby tam nemohli být .
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:10:41)
Taky to chápu. Je fakt, že některý zvyky mi na svatbách připadaj vyloženě trapný - viz. společná polívka, to bych teda nedala . Ale těch příbuzenskejch řečí, kdy se budu vdávat já, těch se děsím. Tam se mi bude špatně hrát divadlo, jakože já nikdy nechci... No, má to v prosinci, snad to do tý doby rozdejchám 
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(10.10.2009 22:13:42)
Chápu, že se nedá hrát, že nechceš, když chceš. To chce vymyslet, nějakou chytrou odpověď .
|
| Winky | •
|
(10.10.2009 22:17:27)
chytrá odpověď by mohla být nějaké krásné datum: třeba 12.12.2012 je to dost hezké aby tomu uvěřili a dost daleko na to aby to zapoměli
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:19:10)
Tak to by nezapomněli a bombardovali by mě nustálejma plánama, na to dám krk!
|
|
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:18:21)
Jojo, ale jakou?!
|
|
|
|
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:16:58)
A taky ještě jedna věc - mně by asi (jako dítěti) trochu vadilo, kdyby moji rodiče nebyli svoji. Kdyby se každý jmenoval jinak. Jako dítě jsem hodně upřednostňovala mámu a kdybych měla jiné příjmení než ona, vím jistě, že by mi to dost vadilo. Chtěla jsem jí být co nejpodobnější . Totéž syn a otec s jiným příjmením. Nevím, jak to jednou vyřeším, nechat se přejmenovat bez svatby je prostě trapas 
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(10.10.2009 22:22:36)
To je hezká výmluva, co napsala Winky  . Já jsem se vždycky jmenovala jinak. Mamka se vdala podruhé a já měla jiné příjmení celý život, co jsem byla doma. Teď mám zase jiné příjmení, než celá moje rodina. Už v tom vidím přednost a začalo se mi hlavně posledních pár let moje příjmení líbit. Kdybych se někdy formálně vdala (jako že to by partner nepřipustil), tak bych si příjmení nechala svoje. Už se nechci jmenovat jinak. Jsem asi padlá
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(10.10.2009 22:25:12)
Ještě k tomu, jak jsem se jmenovala jinak. Prostě moje mamka,nevlastní otec a bratr měli jiné příjmení a teď partner a děti mají jiné příjmení. A to se ani nescházím se stejně se jmenujícími příbuznými. Jsem prostě jediná svého druhu-chacha (Teda jména )
|
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:28:45)
Taky bych chtěla být tak padlá . Jsem sice dost excentrická, ale v tomhle holt konzerva .
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 |
|
(10.10.2009 22:30:54)
Joo, každej jsme nějakej . Řekni všem ten fígl s 12.12.2012 a uvidíš, že se nakonec budeš vdávat ještě dřív .
|
|
|
|
| Winky | •
|
(10.10.2009 22:23:29)
ještě poslední příspěveček a už jdu do hajan
Víš co, naplánované to můžeš mít hezky. Ale četla jsem tuhle jeden citát který mě dostal:
Život není to co chceme, život je to co máme.
což pro mě je docela náročné tak brát, jsem taky hodně plánovací a "přací", třeba si přeju aby moje děti byly hodné a byla na nich vidět ta výchova a péče co do nich vkládám.... no zatím se předvádějí jako celkem slušná spráťata, a to jezdíme na víceméně rodinné návštěvy, ovšem během posledních 14ti dnů jsem si už x-krát opakovala "proč zrovna moje děti se tak nechutně předvádějí?" moc moc bych si přála aby byly jiné, lepší - vždyť jim přeci dávám to nejlepší ze sebe. Ale nebudou - budou vždycky svoje, nebudu moct ovládat jejich myšlenky.... musím si na to zvyknout a nejde mi to moc dobře. Nakonec to ale zvládnu.
Tím jsem chtěla říct, že jestli ti život přinese potomka do "nesezdaného" páru, pojmenuješ ho ať tak či tak a život poběží dál, budeš to tak muset přijmout.
Konec filozofie, dobrou noc a hezký večer
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:31:52)
Je to všechno pravda, díky  . Středobod vesmíru pro mě svatba není, rozcházet se kvůli tomu rozhodně nechci, ale ALE... No, je fakt, že od života mám zatím skoro všechno, co jsem NIKDY nechtěla nebo "nepotřebovala", ale v globálu jsem spokojená
|
|
|
|
|
| Lilila | 
|
(10.10.2009 22:30:20)
Pikkolo, nevím jak v pohodě přežít svatbu mladšího bratra , jsem benjamínek. Ale mám poznámku mimo hlavní téma - opravdu důkladně si rozmysli, jestli si fakt chceš s tímhle chlapem dítě pořídit. Mně to totiž připadá, že deklarovaná nechuť k ženění je vlastně nechuť k převzetí odpovědnosti za tu budouci, byť zatím teoretickou, rodinu v případě nějakých taktéž budoucích problémů. Protože kdyby se fakt něco špatného přihodilo, k exmanželce ( a rovněž teda k exmanželovi ) bude mít poněkud jiné povinnosti něž k expřítelkyni. A kdyby došlo k tomu nejhoršímu, o ovdovělé partnery náš právní systém pamatuje taky trochu jinak, než o osamělé pozůstalé ........... nikoli cynismus jen realismus 
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:35:07)
Psala jsem už výše, jak to s ním je, myslím si, že je to docela pochopitelné. Vztah máme normálka funkční a jsme spolu dost dlouho.
|
| Lilila |
|
(10.10.2009 22:39:25)
no nevím, měli jsme funkční vztah před svatbou 13 let ... a přesto, ruku do ohně bych nikdy nedávala ani sama za sebe
ale furt dobrý, žádnej rozvod na obzoru, abych tě tu nestrašila 
|
|
|
| Winky | •
|
(10.10.2009 22:36:18)
pravdu díš, vážně souhlasím.... ovšem druhá strana mince jsou dluhy exmanželů které řeší exekutor u exmanželky.....
To by jeden nevystrčil nos ze dveří, kdyby se musel obrnit proti úplně všemu :-(
Opravdu jdu spát pardon..... Dobrou
|
| Lilila |
|
(10.10.2009 22:41:11)
no jo, to máš taky pravdu, je potřeba si fakt připouštět všechny alternativy a mít oči otevřené 
|
|
|
|
| DENISA |
|
(10.10.2009 22:31:40)
Pikkolo, uz to tu bylo receno, byt treba trochu jinak........ Netrap se tim co nemas, raduj se z toho co mas. Pises, ze mas skveleho partnera a pracujete na diteti, tak se rozhlidni kolem a uvedom si, kolik mas kolem sebe vdanych pani, ktere jsou sice vdane, ale vztah jim vubec neklape. A zamysli se nad tim, co by sis vybrala. Resis prkotiny, svatba je sice krasna vec, ale jen kdyz se vyvede. Ja planovala jako blazen, resila kazdy detailik na satech, pak mi ji celou zkazila obycejna ryma. A je to jen jeden den v zivote, nic vic, proti tem dnum, tydnum, mesicum a rokum, kdy muzes byt stastna, sice jako svobodna ale ve fungujicim vztahu. A co ty vis, treba to jednou navrhne sam, treba az bude dite. Jedina cesta, jak mu zosklivit tento akt jeste vic, je tlacit na nej.
|
|
| rybushka | 
|
(10.10.2009 22:38:53)
já vezmu odpověď z jiného soudku než ostatní - jo, znám to - ženil se mi o dva roky mladší bratr v době, kdy mně bylo tuším 28 let a byla jsem bez přítele.... když to oznámili, málem jsem sebou sekla a to spolu chodili cca sedm let, ne-li víc, a dalo se to čekat
ale pak jsem to rozdejchala a začla se těšit a svatbu jsem si fakt užila... dva roky na to jsem se vdala taky ;) jestli to bylo dobře nebo nebylo, o tom te´d hodně přemýšlím, ale to je zase jiná historka
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 22:41:43)
Jé, tak aspoň někdo má zkušenost . Co příbuzenstvo, dostalas kapky? nebo taktně mlčeli?
|
| Helen78, kluci 06, 08, 10 | 
|
(10.10.2009 23:07:23)
Tak u nás jsem se vdávala já první, ale brácha je mladší jen o rok. Teď nedávno se zrovna ženil a na svatbě byli všichni sestřenice a bratranci, se kterými se všichni stýkáme, jsme shodou náhod všichni max. o rok mladší nebo starší a všichni ostatní jsou svobodní. Tak samozřejmě tam od příbuzných proběhlo a kdypak se dočkáme toho, že budeme i na vaší svatbě, atd. a nejčastější odpověď byla, že zatím to není na pořadu dne. Ale u nich vím, že je to oboustranné, kdežto u tebe ne, takže odpovědi typu Nám to takhle vyhovuje, by byla od tebe přetvářka.Ale třeba u nás v rodině už se to bere tak, že svatba už nemusí být pokaždé a spíš teda než na svatbu se většina ptala, kdy plánujou rodinu. A to ty plánuješ, tak bych se toho nebála.
Víš, mě by spíš vadilo, že se nechce ženit z důvodu, co mu provedla jeho exmanželka, a tím mi přijde, že tě vlastně hází s ní do jednoho pytle. Dám blbej příklad - mého expřítele bývalá přítelkyně byla na peníze. Takže když jsme spolu pak někam šli my, tak buď po mně chtěl, ať si platím vše sama /žádné jednou já, jednou ty/, nebo jsme tam prostě ani nešli, že to bylo drahé. To se mě dost dotklo, že si myslel, že já budu stejná. Jo a jinak můj manžel se taky ženit nechtěl, ale z důvodu, jak už to někdo psal, že nesnáší, aby mu někdo gratuloval. Navíc jeho rodina se nikdy s žádnými příbuznými nestýkala, ač jich měli dost, tak nechápal, proč chci mít na svatbě tetu a strejdu. No nakonec to dopadlo tak, že jsem nečekaně otěhotněla, a oznámila jsem mu, že pokud se teda nehodlá ženit, tak O.K., dítě se bude jmenovat po mně. Svatba proběhla, je to už několik let, a můj manžel na ní vzpomíná snad každý měsíc a ženil by se hned znova, takže tak.
Každopádně svatbu bratra si užij co to nejlépe půjde.Helena
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 23:22:55)
Já jen doufám, že se mě moc ptát nebudou. Půjdeme tam spolu s přítelem a příbuzný maj z něho dost respekt , tak si třeba netroufnou se zeptat . Ale všem je skoro 80 a neuznávaj nic jinýho, než svatbu ve dvaceti, max. třiadvaceti letech. Babička se vdala ve čtyřiadvaceti a byla poslední z kamarádek z vesnice .
|
|
|
|
| Pikkola |
|
(10.10.2009 23:13:23)
Pro mě to není cár papíru. Je to všechno i právně hodně jinak, než když s ním "jen" chodím. Ale není to pro mě to nejdůležitější na světě.
|
|
|
|
. Nakonec byl doslova nadšený 
. To taky nejdřív nechtěl a teď se na něj jen třese 
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)