Re: Operace odstávajících uší

Prodělala jsem tuto operaci kolem svého sedmého roku (nepamatuju se přesně, ale bylo to v první třídě) v Ústí nad Labem. Nevím jak dnes, tenkrát jsem s tím byla asi deset dní v nemocnici.
Měla jsem asi jen lokální umrtvení, něčím mi namazali obě uši, jestli i píchli injekci, nevím, byla jsem celá přikurtovaná a pamatuju se, že jsem se děsně styděla, páč jsem byla nahatá (nechápu proč). Měla jsem přikrytý obličej a cítila jsem, jak mi něco dělají s ouškem, ale nebolelo nic, jen jsem cítila takové lupnutí jak hýbali s tou chrupavkou. Zřejmě jsem během operace normálně usnula, protože se pamatuju jak se dotýkají jen jednoho ucha. Pak jsem se normálně vzbudila, když mě přendavali do postýlky na pokoji.
Snášela jsem to celkem dobře, na oddělení bylo hodně dětí, stavebnice, co doma nebyly. Akorát jsem se jednou pozvracela do talíře, protože jsem nebyla zvyklá na kombinace pečeného kuřete s podezřelou bramborovou kaší.

Nosila jsem pár dní celou hlavu zafáčovanou (i do školy), vypadala jsem prý jako kosmonaut.
Myslím, že zas tak moc se jim ta operace nepovedla. Sice mám uši pěkně při hlavě ale při bližším zkoumání je to vidět, na jednom uchu mám v chrupavce takové nerovnosti, jako by mi je okousala myš. No, ale zpětně si stěžovat nepůjdu.