Re: Podle čeho jste se rozhodovali pro druhé dítě?

Ju, bravard, to je tak pěkné slyšt od nějaké maminky, že mít děti po 2 letech není zas tak tragický. Mě do depresí občas uvrhnou nářky mých kamarádek týkající se zejména žárlení a toho, že se nezastavíš a pak taky jejich domovy. ...ale říkám si, že jsem jiná, že sic taky míváme bordel, ale spíš takový provozní, že já stejně nějak nedokážu být v klidu a vzruch a hluk a shon potřebuji k tomu, abych se cítila naplněná a dítko teda máme zatím zvladatelné a nebo se nám zatím zadařilo najít na něj do 14 dnu nějakou metodu a nebo jí rychle obnovit. Je velmi snadno motivovatelný a když né, vystrčím ho s lopatou ven a on se těší, že muže přehazovat sníh, nebo přenášet dřevo... . Zkrátka že to taky zvládneme a nebudu tak usoumařená, proklínat manžela, nenávidět hezké maminky a ták...