Kočárek Teutonia Spirit S3 a liberecká prodejna Babyrenka

Nase zkusenost s kocarkem/trikolkou Teutonia Spirit S3 a libereckou prodejnou Babyrenka. Kdyz ptacka lapaji, pekne mu zpivaji. Chteli jsme “akcni”, dobre ovladatelny kocarek do terenu. Manzele Pichlovi, majitele prodejny Babyrenka, nam velmi presvedcive doporucili model Teutonia Spirit S3 HB 08 - fajn, mame ho! Zkouseli jsme s nim bruslit (nemel to byt problem; pochopitelne, se za-aretovanym koleckem - jinak to ani nejde!), vzali jsme ho na Sumavu a ejhle. Do dvou mesicu odeslo predni kolecko. Neni divu, ke kocarku je ukotveno KOVOVYM trnem zapadajicim do PLASTOVEHO luzka! Prvni reklamace probehla vcelku v pohode, jen jsme byli upozorneni, ze vlastne zas tak terenni neni (byt dokonce sama pani Pichlova uznala, ze nam ho jako terenni prodavala …), nicmene ze dalsi reklamace bude uz za penize. Blamaz!!! Chteli jsme kocar do terenu, ale nemame ho. Nuz, prispusobili jsme se. Zadne brusle, zadna Sumava – asfaltove cesty bez obrubniku (bydlime na vesnici) a anglicky travnik pred domem – tam syn bezvadne usinal. No, a za pul roku odeslo dalsi kolecko. Reklamace. Tvrzeni proti tvrzeni, narazime s kocarkem do obrubniku, nedobre se o nej starame – hadka, vrcholici opravou, nikoliv vymenou. Opravene kolecko vydrzelo byti opravene mesic, mozna dva. Tzn., ze drzelo na kocarku – jinak vam pri mirnem nadzvednuti predni casti neocekavane vypadlo, a vase lezici/spici ditko se razem ocitlo ve vertikalni poloze s ocima navrch hlavy; to v tom lepsim pripade, v tom horsim jste meli co delat, aby se vam kocar rovnou neprevrhl (co ja vim tak minimalne ctyrikrat pres boudu sel – zabava!) Dobra, co se da delat, jezdime s nasim “terennim” kocarkem velmi opatrne - uz jen proto, abychom znovu nemuseli navstivit velmi asertivni, “costumer-unfriendly” manzele Pichlovi. Bac!, pomoc prisla zhury. Mnozici se pocet reklamaci na tento typ kocarku (vcetne dvou nasich znamych, kteri se nechali “ulovit” na podobne pohadky) donutil materskou firmu v Nemecku k ojedinele akci. Vsichni vlastnici si mohli primo do Nemecka pres web napsat o nahradni kolecko! Takze, cela ta osocovaci saga, jak spatne se k nasemu “ne-terennimu” kocarku chovame, splaskla jak bublina. Pan Pichl nam zdarma vymenil dalsi, vylepsene kolecko. Nadeje, ale na prvni pohled zadna zmena – kov v plastu, nevim, cim melo byti lepsi, ale vydrzelo opet pouze zhruba pul roku – nemusim dodavat, ze VELMI opatrneho zachazeni. Behem te doby (zhruba roku a pul), se nas zeleny kocarek bez prehaneni zmenil na sedy (krom tech casti, ktere jsou schovane – takze je zeleno/sedy :o) a poroucel se i plastovy pruzor ve strisce (popraskal v mistech, kde se pri skladani strisky ohyba) – jak mi bylo receno, vse nasim spatnym uzivanim (na kocar za cca. 21 tis. slusny vykon!). Barevna nestalost, v tomto pripade bych to spise nazval “promenlivost”, je pry normalni a nasi vinou je, ze kocarek vystavujeme slunicku. Aha, takze ted uz je z terenniho kocarku kocarek stinovy. Syn z kocarku pomalu odrusta, nikam s nim stejne nejde jezdit, takze v nem jen pres poledne spi. Okay, jdeme resit. (Husila se mi kuze uz jen pri pomysleni, ze se tam budu muset jet znovu dohadovat a poslouchat arogantni hlasky o tom, jak spatny jsem uzivatel.) Hadka, dlouha, hlavni argument, pochopitelne krom nespravneho uzivani, “my to resit nebudem, posleme to do Nemecka k posouzeni, do mesice se Vam ozvou. Jo, a postovne si hradite sami!” No jo, ale co my tak dlouho bez kocaru! Kdyz se trochu uklidnili emoce, byla nam nabidnuta vymena pruzoru zdarma (ale jinym, tencim=neoriginalnim materialem!), popripade zakoupeni novych potahu (lepsich=barevne stalejsich!) a … BEZPLATNA vymena kolecka. (Pred prodejnou ukazuji vaznym zajemcum o “Teutonku” nas 2 roky stary kocar – nestaci se divit, jsou vdecni za pohled “zvenci”.) Vymenu potahu si nechavame projit hlavou, prichazi leto, dovolene, zacatkem zari jedu v klidu a miru nechat presit pruzor a vymenit kolecko, jak mi bylo slibeno … a znovu narazim. Stejna “pohadka”, stejna arogance, nekompromisni postoj pana Pichla – pruzor tedy vymeni, byt jsme dle jeho slov strisku uzivali nespravne (samosebou ze netusim jak a je-li to vubec mozne), ted uz dokonce originalnim materialem. Ale kolecko si zaplatite! Marne namitam, ze jsme se prece dohodli na reklamaci, ze sam prece vi, jake s tim jsou problemy (jen tak mimochodem, skvirou mezi dvermi zahlednu v dilne jinou stinovou neterenni trikolku naseho typu; inu neni se co divit). Kdyz uz jim nejde o spokojeneho zakaznika (coz mi tedy rozhodne nejsme), vytahuji svuj nejtezsi kalibr - Sdruzenim pro ochranu spotrebitele, v duchu si ale rikam, ze tomu tu energii nedam – za par tydnu prijde na svet nase druhe male. Odchazim a vidim rude!!! (Moji zenu onehda privedli az k slzam, a jeji dobrou kamaradku se stejnym problemem druhdy jakbysmet.) Jina kamaradka protrela v reklamacich mi vecer radi, co muzu a co nemuzu. Volim zadost o nove kolecko do Nemecka (dobre vedi, jak moc se jim nepovedlo), a masivni antireklamu na firmu Babyrenka. Konec pribehu.