to chce cvik...

...mě můj ctěný bratr již v útlém pubertálním věku v noci s sebou vzal do lesa, že okoukne jelena...ehm...vyklopil mě z auta u zříceného domu a prej: " jdi potichu kolem něj, já jdu z druhý strany.."
hajzl...já šla, šlápla jsem na větvičku a přede mnou se tiše ve svitu romantického měsíčku zvedl jelen..."

Jako dejchat a už vůbec na bráchu volat...mě fakt nenapadlo...to zvíře na mě chvíli zřejmě zíralo a pak za poměrně velkého rachotu zmizelo v houští...

Bratra se mi chtělo zabít a jemu zase mě, že jao neumím chodit tiše...ono, kdo má lesní muže v rodině, ví o čem mluvím...