Re: Syn zřejmě neocení dárek od babičky aneb Jak předejít opakování trapasu

Tak já na rozdíl od ostatních zakladatelku chápu. A nemyslím si, že je kluk rozmazlený nebo že zakladatelka dělá z tchyně semetriku. Dle mého by ráda, aby Vánoce u tchýně proběhly v klidu pro všechny zúčastněné a aby v rámci možností byli všichni (u)spokojení. Dospělí jsou různí, často neumí zvládat své emoce, křičí, hysterčí, brečí. Ale po dětech to chceme. Samozřejmě, že je důležité dětem vštěpovat takové ty zásady slušného chování, o kterých tady píšete. Ale stejně jako jsou různí dospělí,jsou různé i děti. Co jedno pochopí a zvládne v 5, druhému může dělat problém i v 8. Můžete se snažit sebevíc a výchovně působit, pokud máte dítě, které výrazně prožívá a dává najevo své emoce, ať už kladné nebo záporné, tak s tím zase tolik nenaděláte. Jak jsem psala, schopnost naučit se sebeovládat je dána také povahou konkrétního dítěte.

Jinak se tady někdo podivoval nad tím, jak může zakladatelka dopředu vědět, že se synovi dárek líbit nebude, tak mě to zase tak přitažené za vlasy nepřijde. Třeba teda nakonec syn dárek ocení. Nicméně ještě přece neznamená, že když má rád seriál Byl jednou jeden život, tak že se mu tohle musí nutně líbít. Já např. bežně dělám to, že si s dětmi prohlížím katalogy hraček, díváme se společně na internetové obchody a v podstatě sonduju, jak moc se jim která hračka líbí. Takže pokud bych od tchýně věděla, jaký dárek vybrala, tak bych v rámci toho společného prohlížení dítěti ukázala i ten dárek. A z reakce se opravdu dá nenápadně poznat, jak si u dítěte hračka stojí. Nicméně to ještě neznamená, že nakonec z ní radost mít nebude.