Re: Chci být párou nad hrncem a ztratit se v digestoři...
no naše prostřední - je stará jako tvoji kluci o trošku starší je v únoru má ADHD a užila sem si s ní fakt dost - něco podobného tvým klukům, když píšeš, se dycky musím smát, teď je malá po homeo docela v pohodě a zvladatelná, ale ten pocit bezmoci co jsem často prožívala mě hodně často budí v noci - teď zase mi miláček nejmeší už třetí měsíc vstává po hodině v noci, takže taky nádhera.. ale vydržím.. vydržím.. co jiného člověku zbývá... jedna moje kamarádka dycky říká, že tydle děti - ať adhd, divočáci, aktivní i nespavci přesně ví, komu se narodit, kdo to vydrží
a ty seš misch silná, ty to vydržíš, protože ač ti momentálně hodně pijou krev, tak je miluješ takové, jací jsou a to je důležité, prostě tu sílu v sobě najdeš a ono bude líp, uvidíš, není to o tom, že oni se změní, je to o tom, že ty se naučíš s nimi jednat a vést je ke spokojenosti nebo alespoň částečné spokojenosti obou stran.
Oni pak zase udělají něco, co tě potěší, třeba tě obejmou, nebo jen oba usnou a zase se ten cit, ta láska hrozně rychle dostaví. Já si taky říká, aby už šly spát a pak když je člověk vidí spící, tak se úplně rozněžní..
nicméně párou nad hrncem bych občas taky byla ráda a pár hodin se někam nechala digestoří vytáhnout
neboj bude líp, co ruka?
Odpovědět