Re: Studium a podpora rodiny a partnera.

Hm, tak to taky nemáš jednoduchý. Se mnou se sice manžel rozvést nechtěl, ale řekl mi, že jsem se zbláznila, když jsem mu oznámila, že jsem se přihlásila na školu. Vůbec jsem to s ním raději předem neprobírala, jen sama v sobě jsem si srovnala, jestli to půjde zvládnout, aniž bych ho o něco prosila. Jde to, ale mrzí mě to. Ani toho nejmladšího syna nikdy neodvedl do školky, když jsem tam jela. A přitom já mám jen základní vzdělání, potřebovala jsem si něco udělat, abych vůbec mohla nějak existovat. Hrozně špatně sháním práci a pokud něco seženu, tak je to za minimum, proto jsem do toho prostě šla, zvlášť když byla možnost chodit na školu, kterou jsem si vždycky přála. Držím palce, ať se s manželem domluvíš a můžeš pokračovat, protože máš pravdu v tom, že když s učením přestaneš, tak se do toho budeš zase hůř dostávat.