Re: Dvě kola v rodině

Já myslím, že Meta to myslela dobře. V podstatě uhodila na hřebíček :-(. U nás je to Pán tvorstva. Já chci a tak to bude. Na ostatní se neohlíží. Já kolo chtěla koupit v březnu (byly slevy), nechtěl. Teď nejsou peníze, nemůže počkat dva týdny a chce po mě, abych si dávala kolo na střechu, nejezdila já (mám si koupit šalinkartu nebo benzín) nebo jezdila přes město i s dcerou. Na kole jezdil předloni, když dělal jinde, neviděla jsem problém, opravdu se projel. Na to mi bratr koupil kolo, abych mohla jezdit já (nakonec na tom novém jezdil stejně on). Ono to asi nikdy nejde posoudit, když v tom člověk nežije. Kdyby mi nějaký kolega řekl, že on nemůže jezdit chudák na kole do práce, protože manželka chce druhé kolo na zahradě, tak ho napřed asi taky polituju , když nebudu znát souvislosti.
Nicméně, dneska to kolo dovezu na střeše a přistavím přede dveře. Děcka budou ráno řvát, dcera, že musí pěšky do školy, syn, že nejedou autem a odpoledne budou řvát, že nemůžou jet. Nicméně jim musím vysvětlit, že to prostě nejde.
Nejlepším řešením by bývalo dávno to třetí kolo, jenže jak jsem psala na úvod "chlap má vždycky pravdu" :-( - toť ukázka postavení muže v rodině.