Re: Vidím že nejsme sami

Ahoj Zuzano,

rozhodně v tom sami nejste.....mně teda hrozně moc pomohlo pročítat tady různé příspěvky - klidně staré i 2 roky, to je jedno, děcka byla, jsou a budou nemocná.....takže je to takové pořád platné - to, co tu holky psaly za zkušenosti nebo co pomohlo jim. Navíc každé dítě je prostě jiné, na každé "zabírá" něco jiného.

Kolegyně z práce měla neustále marodného staršího syna a to jezdili 2x za sezonu k moři, vozili mu odtam tu mořskou vodu, nějak ji tady uchovávali a stříkali mu do nosa - nebylo to nic platné, kluk marodil prostě pořád, byla z toho nešťastná....až poslední rok ve školce byl lepší. Navíc on byl říjnový, takže jak nastoupil, tak byl nemocný hned - po týdnu. V tomhle je - snad - lepší, když děcka začnou v tom září, že za to září, říjen mají aspoň trochu šanci si zvyknout.....

Jo, taky jsem si myslela v lednu, že super, podzim a půlku zimy jsme zvládli na výbornou a ono houby. Pro nás bylo nejhorší období od dubna, kdy každý měsíc měl atb. - včetně července, prostě 4x za sebou. Žádné užívání si teplého počasí, nic, zavření doma a pak pomaličku opět na procházky.....a potom týden ve školce - dva týdny doma - týden ve školce - tři týdny doma - týden ve školce - čtyři týdny doma - prostě k neuvěření, to pak opravdu člověk nevidí východisko, jak z toho ven. Navíc já už jsem tak z toho na palici, že jen co synek usne, tak ho chodím x-krát kontrolovat a sahat na něho, jestli není horký atd. - protože se nám už 3x stalo, že přes den byl normální, zdravý a v noci horký a budil se s horečkou - v nejlepším případě v noci z neděle na pondělí, takže v pondělí ráno nástup k dr. Tak člověk si připadá fakt už jak magor, musím to tak říct bohužel....

Paragrafy u nás si beru já, manžel je mistr a chodí do práce i ve svém volnu (dělá 12tky, ale chodí tam i když ho zavolají ve volnu), dokonce jsem byla v květnu skoro 2 týdny zadarmo, jenom aby se synek co nejvíc zotavil - a po týdnu ve školce skončil opět doma nemocný.....takže mě přešel veškerý elán a optimismus.....

Jo, a ty jeho nemoci jsme nechytili nikdo u nás v rodině - ani starší syn, ani já nebo manžel. My jsme pořád stejně zdraví - teda honem ťukám na dřevo a díkybohu....ale fakt to tak je, na hromadě je neustále jenom ten malý....

Dokonce jsem si fakt říkala, jestli jenom já blbec ho vždy důkladně nevyléčím a mezitím do školky chodí vesele dál zasoplený jiný děcka, dokonce i s teplotama - a on to prostě opět chytá a chytá znovu, protože to v té školce prostě pořád JE - myslím ty bacily. Ale chodit musí, hlídání nemáme....