Re: Cukrárna Libuše Hradilová - KATASTROFA

nějak se mi to odkliklo, pardon..

Ano, znám, jsem z Poruby.
Předchozí roky jsme tam chodili spíše z důvodu udržování vztahů s kámoškou a jejím synem, ale před rokem jsem se přestěhovala ke Koruně a už to mám z ruky - což je i dobrá výmluva, navíc tady máme hřiště za každým barákem.
Dříve tam paní měla jako obsluhu mladé kočky a vyskytovala se minimálně, i tak vždy s nějakým extempore, hlavně tlak na odbyt (protivná doporučení, co si máme objednat a jak může sedět u jednoho kafe, že to pro ni není kšeft).
V tomto roce jsem byla pouze jednou - po přeslavné rekonstrukci jedno sobotní odpoledne, nějak mě to nenadchlo, protože už jsem si zvykla, že u nás máme pro prcka maximální vyžití na dosah ruky.
Navíc jsem já bláhová chtěla udělat hezký den i mamce a pozvala ji za námi. Když po svém příchodu šla s prckem na záchod a chvíli si uvnitř hráli, šéfka se do ní pustila, že nemá objednané a že takoví hosté jsou jí na prd, kam to dopracuje a jak oni si to mohou dovolit - ačkoliv jí mamka měla snahu vysvětlit, že sedí venku u stolu s námi, tak ve své tirádě pokračovala a vzbudila tím v nás takovou nechuť, že už nás tam nic netáhne.
jo s kámoškou vztahy ochládají čím dál víc, protože není ochotná dojíždět za námi a já cukrárnu odmítám, její "závislost" nechápu a to, že ona tam žádný problém nevidí taky ne - dosud jsem si myslela, že to já jsem konfliktní a vyvolávám tyto situace nevědomky - takže díky, žes to prostředí zhodnotila stejně!