Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi?

Víš, asi to bude znít divně, ale možná ho to vzalo víc jak tebe ... Píšeš sama, že je citlivější až lablní ... že ty ses po zákroku cítila v podstatě fajn (tím nechci říct, že ti to nevadilo,to určitě ano .. jen vím, žes v tomto prostě cítila konec na to, aby začlo něco jiného a lepšího, prostě aby další těhu už bylo v pořádku).
To, že jste se pohádali je myslím si normální ve vypjaté situaci. Prostě to z něj bouchlo a začal ze sebe sypat i věci, které až tak nemyslí. Přiznej barvu, nikdy jsi mu ve zlosti neřekla něco co až tak nebylo myšleno? Já už mockrát ...
Nevím jaké je to být po potratu ve 14.týdnu ... znám ho jen v 6.týdnu, ale vím jaké to je být x krát neuspěšná po IVF, které stálo tisíce a výsledek žádný a prázdná náruč ke všem těm letem snažení. Taky jsem čekala, že se budem tulit a myslet na hezké věci a místo toho to bylo třbea jak u vás, že jsem společně brečeli a pak přišel i vztek a pohádali jsem se kvůli krávovině naprosté ... Prostě ty nervy jsou ve vás obou ... a potřebovaly ven. Někdo si jde zaběhat, někdo se jde opít, někdo to potřebuje vyřvat ...

Držím palce ať je brzo lépe, myslím si, že na rozchod nemusíš pomýšlet ... kdybych se měla rozvádět pokaždé co mi můj manžel řekne, že už má plné zuby mé hysterie tak jsem rozvedená každý měsíc )