2.9.2011 13:05:48 *Niki*
Re: Jak vaši muži reagovali na potrat a revizi?
Lenko, já nechci zakladatelku rozebírat ani si do ní nijak kopnout. Já si myslím, že je psychicky v zadeli, protože řeší co řekl pan XY a že muž přišel domů o hodinu později. Až později jí možná docvakne, že šlo i o dítě, o kterém nenapsala ani slovo, jen že bylo geneticky v nepořádku. Nešla na odebrání slepáku.
Několikrát napsala a manželovi řekla, že je fyzicky v naprostém pořádku, že se tak i cítí, že fyzicky proběhlo vše ok. Proto píšu už jen o psychice, nejen její, ale i jejího manžela.
Já jsem třeba tupá a nevím, že po narkoze člověk potřebuje nepřetržitý dohled, nikdy jsem ji nepodstoupila ani já, ani žádný blízký člen rodiny, nemám ty zkušenosti. Čekala bych, že ty informace dostanu, minimálně od lékaře. Možná jsem tedy idiot. Ale o mě diskuse není. Ani o tobě či Petře a vašich vlastních projekcích.
Souhlasím s Achje a Eekou.
Mají OBA problém v komunikaci, on je čitelný a jeho problém je v tom, že co zakladatelka čte, se jí nelíbí. Ona je nečitelná, ale souhlasím s vámi, že partner měl asi potlačit sebe sama a věnovat se jí. Své trápení odložit.
Jenže on se trápí i pro dítě, kdežto zakladatelka jen pro sebe.
V tom já vidím rozdíl.
Vy vidíte jen trpící ženu (a mě je jedno, kdo je na které straně, kdyby tohle napsal chla, reagovala bych stejně), z mého pohledu slabou, ale na to má právo a nárok. A chlapa, který dlouho držel a toleroval hysterie a nečitelnost. Možná je slaboch, já s nimi nežiju, tak si neodvážím tohle soudit ani vyvracet.
Jen to pro mě není tak jednostranné, jak to vidíte vy.
Vám přijde v pořádku v banalitách jančit (on někam odjel, pan XY řekl to a to) a v podstatných věcech "hrdinně mlčky trpět" (potrat dítěte, kecy jsem v pohodě, fyzicky jsem to zvládla atd.).
Takovou komunikaci nemám ráda ani u mužů, ani u žen.
Pak vyzníváme jako chladní slaboši a idioti, když tyhle hry odmítáme hrát.
Jenže zakladatelka i jiné ženy si stále myslí, že jsou jediné v právu a jediné, kdo mají nárok truchlit, jak ony si zvolí, mlčet, když mají mluvit, a mluví a křičí, když už je pozdě. Čekáte od protějšku empatii a čtení myšlenek, ale v truchlení druhého PO JEHO vidíte únik a slabost.
Hezké.
Odpovědět