Re: Manžel změnil životní plány

tolik to znám! ...i když u nás jsem ted´ já za tu realistku! Myslím, že tvuj manžel má naprostou pravdu v tom baráku. My jsme ted´ bydleli v baráku na vesnici 5 let, jedno dítko, druhé dítko a ted´ jsme se přestěhovali do dalšího domu (vždy jsme byli v pronájmu kuli manželově toulavé práci), ted´ jsme se rozhodli zakotvit a hledáme bydlení. Strašně bych chtěla další dítě a taky hodně mluvíme o osvojení, ale ted´ máme takovou prekérnou situaci. Manžel nemá na barák absolutně čas. Naštěstí tady platíme takový prachy, že si pořád říkám, že za ty peníze by tu mél být i zahradník a nebo minimálně kulturní sekatelnej pozeme s anglickým trávníkem, který jsme tu viděli než jsme se sem nastěhovali(majitelé tu něco dávali do země a už to prostě nechali tak rozryté). A tak si říkám, co by se s tím dřel, když mužeme být spolu. Ale u vlastního domu bych chtěla mít hezky, posekáno, opraveno, upraveno. ALe máme zkušenost, kolik to stojí času a peněz a to jsme se nikdy u domu nepředřeli, páč to prostě nebylo naše. Ořezali jsme stromy, posekali trávu 1xza 14 dní a havaj. 2x do roka vybrat okapy a ostříhat živej plot. Ale sama jsem to při 2 malých dětech nedělala a když bylo hezky, chtěli jsme se jet koupat (i když jsme měli bazén, ale není nad pruzračné jezero s lod´kou) nebo někam na výlet, další víkend ti přijedou známí. Ted´ jsme po 3měsících první víkend doma a sami. Užíváme si to, ale manžel už jel pro dřevo do lesa, neb příští víkend čekáme návštěvu a není kdy jindy se na to připravit. Na tohle je barák super, na mejdany, vejde se tam hodné lidí. Ale rozhodli jsme se najít jiné bydlení a si to bude nějaký činžák s velkým balkonem (mám citovou vazbu k našemu zahradnímu nábytku) a dvěma sklepy (jsme zvyklí mít garáž na pneumatiky, kola a malou dílničku). Došla jsem prostě k tomu, že přes týden používám zahradu vyloženě k vyšoupnutí dětí ven, než uvařím. Tady v tom chlívečku, co máme u satelitního domku si hrají asi tak na 2m, to budou mít na balkoně taky a stačí jim to a na vzduchu taky budou. Jakmile dovařím, jdeme ven nakoupit, na prolejzky, něco vyřizovat nebo se sebereme na kolech jedeme kamsi na výlet a nebo jen tak pěšky někam na rozhlednu či k rybníku. My prostě na tý zahradě ani moc nejsme. Jasně jíme tam, ale to je asi tak 20 min., pak jdou kuci chrupat a já jsem ráda doma v chládku a co ti budu povídat, když spinkají tak žehlím, vařím, uklízím a to je vysoký předpoklad, že se 3-4 dětma to nebude dlouho jiné. Vysnila jsem si velký, prostorný byt s terasou a nebo néjakým slušným balkonem a myslím, že nám stačí a 3-4 děti, když budeš mít bud´ jeden velký a nebo 2 pokojíčky, že to taky bude dost. Myslím, že za 5 let muj starší syn začné dělat néjaký sport nebo uméní a začne víkendy trávit jinak, pak začne ten mladší, chvíli budeme jezdit s nimi a pak se budeme sami s manželem ani né placatit kolem domu, ale makat kolem domu, budeme už sami a děti nebudou chtít být s námi na zahradě až jim bude 10 a více?!. Prostě ty výlety a víkendové pobyty nahradí to pohodlí baráčku a mužeš být každý víkend nékde jinde. Nehroutí se tím přeci svět?! Tvého manžela chápu i tebe chápu. Tak rychle jak změnil názor na další děti ho to muže zase časem popadnout, třeba za ty 4 roky až uvidí, že děti odrustají. Já manžela taky chlácholím, že třeba za 5 let zjistíme, že je to jináč a koupíme dum. Ale ted´ prostě tolik pracuje, že se to skloubit sice dá, ale za cenu času, který mužeme věnovat rodině a dětem, dokud jsou malí...