Re: Nenávidím otce

Člověk se někdy snaží udržet manželství kvůli dětem a paradoxně jim tím dělá medvědí službu. Po 15ti či více letech mu pak jeho dospívající děti ,,pěkně poděkují,, za jeho dobrý úmysl.

Renai bych chtěla říci, že nenávist není dobrý životní program. Taky jsem si prošla touto fází a časem jsem spíš začala ty lidi litovat a brala jejich handicap stejně, jako by měli amputovanou nohu.
Každý, i ten popisovaný otec, měl rodiče, nějakou rodinu ve které vyrůstal a tudíž nějaký model, který si sebou do života nese. Někdo se zabejčí a ví, že takto opravdu ne, druhý zase kopíruje chování, které mu třeba bylo i protivné, ale holt geny a příroda jsou někdy silnější.

Jo, mí rodiče jsou ukázkovým příkladem toho, že na mých předešlých slovech něco bude.

Otec se narodil jako pohrobek, otčíma, který ho z duše nenáviděl, měl od svých osmi let. Jeho matka ho mlátila hlava nehlava a citu byla schopná jen při hysterických výlevech.
Co z toho pro mne plynulo?
Můj otec absolutně netušil, jak se má otec ke svému dítěti chovat. Řezal, nadával, vyhrožoval, ponižoval, srážel.... Otčím mu prý stále říkal, jaké je hovno u cesty a on mu chtěl dokázat opak. Bohužel nejsme každý ze stejného těsta a mne jeho chování zcela demotivovalo.

Matka se narodila babičce v jejích 41 letech, což bylo v roce 1945 opravdu nečekané těhotenství. Svým rodičům onikala, doma neměla ani poradní hlas. Šťastná rodina byla podle babičky ta, která měla uvařeno a uklizeno. Doma se s matkou nikdy o jejích problémech nebavili, menstruace byla sprosté slovo apod.
Co z toho pro mne plynulo?
O problémech jsem doma nesměla ani ceknout. Byla jsem vychovávána tak, že chlap má vždy pravdu a pokud tě nebije, nemáš žádný problém. Hlavně se starej o domácnost, o plné žaludky a štěstí je zaručeno.

Já se na rodiče nezlobím, je mi jich vlastně líto.

Zakladatelce bych chtěla popřát, aby se čase na věci začala dívat podobně. To ovšem neznamená, že její matka bude zbytek svého života trávit s buranem, který ještě navádí syna. Matku bych určitě podpořila v rozvodu a dala jí jasně najevo, co si o celé situaci myslím.