Re: Psychologické vyšetření a co dál?

Do 3 let mluvila málo. Po 3 roce řekla konečně větu o cca 4 - 5 slovech. Ve 3,5 letech se rozmluvila. Jenže málokdo jí rozumněl (i teď s tím bývá hodně problém). Když byla malá, tak si slova zkracovala, říkala začátky a konce slov. Od minulého roku kdy začala mluvit, tak mluví občas v infinitivu, občas nám vyká, některá písmenka jí nejdou (F a V se teď naučila - docela pokrok), ale K (říká T) tak to jí nejde vůbec a nemůžeme na to přijít jak jí to naučit. L (říká H) jí dělá problémy a těch písmenek je více. U dlouhých slov zpřeházela hlásky. Nepoužívá předložky a logopedky říkala, že i zvláště tvoří věty.
Co se týče jemné motoriky, tak to vím, že jí moc nejde. Kreslení zatím nic moc, teď začala kreslit postavu. Vybarvování obrázků teď už to je konečně barevnější (dříve vybarvila jednou barvou). Bylo hodně začárané, lepší se, ale stále to není ono a navíc jí to nebaví. Koupili jsme jí i skládání o Hamy, aby se na tom cvičičila, občas jí to baví. Hrubá motorika, tak ta mě teda nenapadla, že je také nevyvinutá. Je pravda, že Nelinka je neobratnější a že jí třeba na odrážedle trvalo se chvíli naučit. Na kole skoro nejezdí, to jí nejde. Když zkoušela koloběžku kamaráda a prosila mě, že jí chce taky, tak jsem si říkala, že to má ještě hodně času - nejde jí to. Hod míčem - no taky to není ono, ale pro nás jako rodiče i tento stav už je dobrý. My to prostě posuzujeme jinak.
A k tomu rozumění. I já jako matka kolikrát hodně přemýšlím co říká. Cizí lidé ti s tím mají fakt dost problémů. Manžel o víkendu se kolikrát ptá co řekne. Já jí rozumím nejvíc, ale i mě častokrát překvapí.