Re: Vztah týraných žen k otci

Holky nepleťte se !!
Je to vážně jenom o tom,že jste na takový vzorek nenatrefily !!
Můj muž je nesmírně chytrý (má Oxford !), (vypadá velice submisivně), je až bych řekla na první pohled bačkora ? Omyl !!
Já jsem velmi živý a výřečný typ, taková ta od pohledu úspěšná manažerka v mužském kolektivu, řekla bych velmi pohledná, štíhlá, prostě pohodička... Nenechám si líbit nic, smykem jsem schopná každého setřít..
Manipulátorské techniky ovládám dobře (živím se tím) a samozřejmě jsme věděla že když si manžel něco vynucuje, že je asi něco špatně, ale nezdálo se mi to nějak tragické. Občas jsem se mu vysmála, občas se za něco omluvila aby byl klid a nijak výrazně jsem se ohrožena necítila... Ale vlastně ono se něco dělo pořád, bylo to hrozně plíživé.
Zlom nastal, když se nám narodilo první dítě, vztahy se zhoršily. Začal mě vydírat přes dítě a kvůli financím. Stále jsem nebezpečí neviděla. Pak byl asi rok relativní klid.
Narození druhého dítěte a manžel 3 měsíce služebně pryč a já nějak prozřela.
Já ani nevím jak to popsat...
Každopádně stačí roky žít v tom, že za sebemenší prohřešek mi je odebrána platební karta, klíče od auta, hotovost, telefon a PC Já sama doma s dětmi.
Samozřejmě jsem si to začala schovávat, ale když někam jdu, potřebuji to.. Pak měsíc klid, tak to nechám v kabelce. Nějaká moje "drzost" a odebráno.. a jako trest přidáno, že se pár dní nevrátí domů.
Oznámení na policii... řeč policie, jéé to je zmetek, počkejte až si ho pozveme k výslechu.. U výslechu.. Jéé vy jste takový hodný člověk, no Vaše paní se nám zdála nějaká dominatní..
Opakuji, nenechala jsem si nikdy nic líbit !!
Abych to zkrátila, sedím tu teď se sešitou hlavou