Re: Vztah týraných žen k otci

Grainne,

já ale právě nemůžu říct "mně by se nikdy", protože mně už se.

Sice to naštěstí nebylo v partnerském vztahu, ale také se mi už několikrát podařilo "narazit" na drsného manipulátora a několikrát tomu podlehnout a dlooouho se kvůli tomu trápit. A to si o sobě myslím, že jsem jinak vcelku drsňák.

Takže mně skutečně připadá nabubřelé a ničemu nepomáhající tvrdit "ó, to já nikoli, to já bych nikdy."

Taky nemůžu vyloučit, že nikdy neublížím, ale opravdu to není mým úmyslem. V reakci na anonyma musím zopakovat, že jsem sice nikdy nezažila týrání v partnerském vztahu, ale chování manipulátora ve vztazích jiných ano, takže si myslím, že úplně stoprocentně mimo mísu nejsem.

Nedělám si iluze, že bych holkám jako Tylity nebo Cardamona mohla nějak výrazně pomoct, ale svou úlohu vidím podobně jako Ty v tom, že jim občas připomenu, pokud mi některá jejich reakce bude připadat neadekvátní a vycházející z té "převzaté mentality oběti" či jak to nazvat.

V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ to ale není myšleno tak, jako že "jsi blbá, že takto reaguješ"! Pouze jako upozornění, že tady to pro mě už přestává být pochopitelné a považuju to za slepou uličku.

Protože když já jsem se trápila (v nesrovnatelně menším měřítku, ale i přesto to bylo velmi nepříjemné), tak by mi bylo velmi pomohlo, kdyby mi někdo řekl "co blbneš, vždyť ten člověk je magor, na jeho způsob uvažování vůbec nepřistupuj" a já bych si nepřipadala tak divně.