Re: Ja bych ji nikdy nezrusila

On to by děsný rámus a syn byl vyděšený, přiběhla prodavačka, nejdřív ječela, že to zaplatím. Tak jsem ji zklidnila, ať neječí a neděsí mi syna, sdělila jí, že nic platit nebudu, ale platit bude pojišťovna a že s ní půjdu do kanceláře, kde to probereme, ale že žádám, aby střepy nebyly zlikvidovány, aby se zjistilo, co přesně se rozbilo. Ona se teda zklidnila, ale v kanceláři pořád povídala, že to musím zaplatit a že si to mám vymáhat sama po pojišťovně. S tím jsem nesouhlasila a požádala o zavolání policie. Po hovoru prodavačky s centrálou to prý nebylo třeba, sepsala se tedy škoda - prodavačka počet a druhy lahví identifikovala podle těch hrdel a uzávěrů, nechala jsem prodavačku opsat údaje z mého OP, sdělila jí mou pojišťovnu, telef. kontakty a podepsala protokol o škodě.
Doma jsem zavolala na pojišťovnu, řekla, co se stalo, odpověděla na nějaké otázky, co chtěli - co se stalo, kde se to stalo, v kolik, jak se to stalo - přidělili mi nějaké číslo poj. události, které jsem měla předat v obchodě a pak že už vše budou řešit s obchodem, případně že ještě zavolají, když něco budou potřebovat. Nevolali a do obchodu jsem chodila dál a nikdo nic neříkal, takže zaplatili.