Re: Proč jsou nepolíbení třicátníci apriori divní?

Hele, mě se to kdysi stalo a vůbec to nebylo špatný. Prostě jsem znala jednoho chlapa (dodavatel materiálu do naší firmy) od vidění a vždycky jsme se na sebe usmívali jak blbý. Strašně se mi líbil, já jemu taky, ale prostě ten "poměr" mezi námi (já v podstatě jejho zákazník a ženská k tomu) mu nějak bránil, aby si dal se mnou rande. Dopadlo to to nakonec přes třetí osobu - starší paní, se kterou jsem vyřizovala od nich objednávky. Prostě když jsem s ní mluvila, říkala, jak se k nám ten dotyčný vždycky těší a celkem taktně nadhodila, jestli bych byla moc proti tomu, kdyby mi zavolal. Proti jsem nebyla a volal do dvou minut . Bylo to s ním moc fajn, chodila jsem s ním nakonec několik let, bohužel to dopadlo tragicky (zemřel).