Re: Jsou to hormony nebo jsem fakt divná?

jo instulo, bereš mi to pomalu z pusy, nejstarší syn do tří let anděl, od sedmi děs, je hodně introvert a pesimista.. a tak dost často vypěním

dcerka do 18 měsíců řvala ve dne v noci nespala, do třech nespala v noci, pak nám diagnostikovali ADHD, vztekala se kvůli všemu, mlátial sebe i ostatní, neposlouchala, nechtěla nikoho jiného než mě, teď je jí 5,5 hodně jsem spolu zapracovaly a je to úžasná holčička, jako občas ještě řve, ale jinak je to poklad.

Dvouleťák je docela v pohodě, on je takovej svéráz, moc teda taky nenaspí, ale zase moc neřve..

ráda i tak je mám všechny stejně, akorát někdy mi přijde, že k tomu nejstaršímu mám nějak dál.. ne že ho nemám stejně ráda,spíš že mu nerozumím, co vlastně a jak chce, on je celej můj manžel.. a prostě jeho myšlenkové pochody pro mě nejsou průhledné.. tak mě to spíš mrzí, že se mi tím jakoby odcizuje, myšlenkové pochody dcery jsou mi naprosto jasné a není to tím, že to je holka.. prostě je ale mi hodně i povahově podobná

a fakt neboj, za pár měsíců bude líp, buď ráda, že velkej je už 7dmi letej, že nemáš třeba 2 leté mimi, to je mnohem náročnější.