Re: Jsou to hormony nebo jsem fakt divná?

Taky tak. Starší byl hodně uřvaný , extremně nespavý - dostal mě do opravdu špatného stavu, trvalo to celkem dlouho, než jsme se spolu vzájemně srovnali. Možná to souviselo s blbým porodem, zakončeným císařem...já ani nechtěla druhé dítě. No a ten druhý byl takové to ukázkové, zlaté mimčo - za odměnu. Autorka má smůlu, že to má naopak, po pohodáři uřvánek.Ono se to utřepe, ale může to trvat - chce to nebát si ŘÍCI o pomoc babičkám , manželovi a pod.Právě protože první bylo v poho, může se okolí zdát, že pomoci netřeba....