psa trpět nenecháš, člověka ano?

Kudlo, na druhou stranu, psa nenecháš tak trpět do smrti, jako člověka... Psovi dopřeješ milosrdnou smrt, člověku nemůžeš.

Vím, o čem mluvím - babička měla alzheimera a konec byl strašilivý - byla doma, měla silné bolesti, léky evidentně negungovali, žádní lékaři se o ni nezajímali, protože nebyla v ústavu ani v nemocnici. Nešlo ji vyléčit...

Musela jsem rodičům slíbit, že kdyby se dostali do takového stavu, že je nenechám takhle trpět, že jim nebudu prodlužovat život infuzema a sondou na umělou výživu...

Kecy o vyspělé paliativní medicíně si můžete strčit za klobouk - možná to platí v Praze, kde existuje Cesta domů, ale na malé vesnici, daleko od Prahy jí obvoďačka viděla až když vystavovala úmrtní list. Veškerý léky jsme získávali přes známé, spousta léků, co zlepšují stav alzheimerovských pacientů (léky na zlepšení prokrvování mozku apod.) jsme bez problémů získali od veterináře (!!!! nebyl problém nechat to napsat "jako psovi", ale pro babičku to žádný lidský doktor napsat nechtěl, že je na to ještě málo nemocná!!!! Přitom tyhle léky působí nejlíp, když se nasadí ještě v době, když nemoc teprve začíná a můžou ten hrozný stav oddálit o několik let).