Re: Sociální rozměr jídla

Tak já tohle znám u babičky... maso jím, ale ne uzeniny, a pro ni jsou uzeniny primárním a nejdůležitějším druhem pohoštění pro návštěvy. Je mi třicet a za tu doby je furt překvapená, že si ten salám nebo klobásu nedám, ale já prostě s úsměvem řeknu "ne, opravdu si nedám, vždyť to víš", tím končím debatu o mém jídelníčku... no a strávím hladové odpoledne. Protože neuzeninová verze návštěvě nabídnuta být nemůže Ale neřeším to, beru to prostě jako její vrtoch a dávno si to neberu osobně. Starýho člověka prostě nepředělám, a zároveň z toho nedělám téma k hovoru. Prostě řeknu ne a tím to pro mne končí.