Re: Jak se postavit na vlastni nohy pri studiu

No, ve tvém věku snad studuješ už vysokou školu. U té se dá celkem slušně pracovat. Životní náklady jako student máš nejnižší, co kdy budeš mít, takže zas až tak moc peněz nepotřebuješ.

Já taky v 18ti odešla studovat na druhý konec republiky, dostávala jsem teda kapesné 1.800,- Kč měsíčně. Zbytek jsem si musela vždy vydělat. Pak jsem si svoje přídavky na dítě nechala posílat přímo sobě a měla jsem o něco víc (asi o 700,- Kč tenkrát). Ono když neztratíš tolik hodin denně dojížděním, tak si můžeš brigádu najít. Koleje nebo sdílený pokoj s jinou studentkou, aspoň za našich časů byly koleje různé kvality a tím i cenové náročnosti - nemusíš utrácet za vybavení atd. Jídlo v menze jednou denně, zbytek holt "studentská" skromná jídla. Skripta jsem nekupovala, ale kopírovala nebo tiskla z netu, dneska už jsou vesměs materiály on-line.

Z hlediska práce se časem ukázalo, že je lepší mít stabilní vedlejšák, než pořád hledat nárazové brigády - i finančně i časově. Dokonce jsem dokázala i něco ušetřit, tuším, že v té práci jsem pak byla asi 4 roky. Jo, bylo to - do půlnoci v práci, pak se vyspat,ale zase jsme si skládali rozvrhy sami, takže jsem semináře dávala nejdřív od půl desáté, od 16 nebo 17 zas do práce. Prostě - dá se to, když ti nic jiného nezbývá. Určitě na to nevzpomínám jako na nějakou tragédii, byla to dost fajn zkušenost, v té práci byli i jiní studenti, kteří to měli podobně, někteří makali ještě mnohem víc, protože neměli finanční podporu vůbec žádnou.

No a v nejhorším holt dostuduješ dálkově a můžeš si najít už úplně normální práci.

Fakt v tom nejsi sama a jediná, kdo se na vysoké musí živit sám. A co se týče prázdnin (když tě z koleje vyhodí), nemůžeš jet třeba k babičce nebo k někomu jinému z rodiny?

Jo, a často větší vzdálenost vztahy s rodiči uklidní

Tak se drž a nezoufej.