Re: Táta není šťastný

Já si myslím, že syn bude muset unést to, že NIC NEUDĚLÁŠ.

Pokud mu vzniklá situace vadí, nechť udělá něco sám.

Na jednu stranu chápu, že by měl rád oba své rodiče v pohodě, na druhou stranu je už velkej kluk a je v jeho možnostech o blaho táty se zasadit sám. Takto mi to připadá, že to chce jako malé dítě "přehrát" na Tebe - já nejsem ochoten s otcem ani promluvit, ale ty se, mámo, starej.

Navíc v konstelaci, kterou popisuješ - odešel on od Tebe a je to člověk, který není ochoten přiznat, že v něčem udělal chybu... ne, za těchto okolností bych do toho určitě nešla.

Něco jiného by asi bylo poskytnout přímou pomoc na jeho žádost, ale i tady bych se omezila na pomoc čistě materiální a ani by mě nenapadlo se citově angažovat.