Re: První jízda v autoškole aneb Nemehlo za volantem

Jo, taky bohatý zážitky. Autoškolu jsem dělala ještě na střední, nervák, co si ve stresu plete pravou a levou ruku. Při zkouškách jsem hned na začátku, kdy jsem to měla na konci ulice otočit, přejela obrubník, a protože mi spolužáci říkali, že za to se vyhazuje, usoudila jsem, že jsem stejně v řiti, uklidnila se a zbytek provedla úplně bravurně, včetně zaparkování, což u mě normálně dodnes vyžaduje místo na dvě auta a dvacet minut opatrného dozadu a dopředu.
Pak jsem 10 let nejezdila, a když jsem byla těhotná, pochopila jsem, že moje lenost je větší než moje zbabělost. Projezdila jsem v kondičních jízdách po Praze asi deset tisíc, pak mi kamarád pomohl koupit bazarový auto, tam jsme jeli jeho autem a já pak musela tím svým dojet sama z Argentinský na Ruzyni, a chcíplo mi to rovnou dole v tunelu.
A ještě celkem dlouho jsem si plánovala všechny cesty přes Prahu tak, abych za žádnejch okolností nemusela odbočovat doleva přes tramvajovej pás, protože jsem trpěla iracionální hrůzou z nevyzpytatelných a zákeřných tramvají .
A přesto všechno jsem se vyjezdila na velmi slušnýho řidiče (teda až na ten parking, ale to je prej nějakej neurologickej nedostatek v prostorový představivosti).