Re: Když děti nezapadnou mezi vrstevníky

To řešíme se synem, kterýmu teď bylo 15 let. Do doby přestupu na druhý stupeň si snad ani on neuvědomoval svou odlišnost, učitelka mu pomáhala v začlenění a z jeho mínusu pro jeho spolužáky udělala plus. Na druhým stupni to ochranářství přešlo, syn se s tím tak nějak srovnal /jsem myslela/ že je jiný, děti už na něj byly zvyklé a byl relativně klid. No nebyl, jeho to štvalo, což jsme nevěděli. Přešel na jinou školu, a protože ho tam neznali, problémy vygradovaly. On je prostě sociální mimoň a naplno jsme si to uvědomili my rodiče a taky on. Ale díky problémům, co byly plus díky učitelům, kteří nakonec pomohli, si to syn uvědomil a pochopil určitý věci a už se nenabíhá. Kamarády ve svý věkový kategorii prostě nemá, ale už si umí najít ty, s kterými si rozumí bez ohledu věku. Uvědomili jsme si, že dcera se taky vymykala, jenže ona naopak má skvělou sociální inteligenci, takže když narazila a to narazila tvrdě, dokázala celý svůj přístup změnit a přizpůsobit se okolí
Chci říct, že v deseti letech je brzy, pokud má dítě sociální inteligenci, pochopí a přizpůsobí se, pokud je to sociální mimoň jako můj syn, nepochopí ty druhý nikdy, ale časem mu dojde, že pro druhý je divný, že on jim taky nerozumí, ale nepůjde už hlavou proti zdi, začne se kolem víc dívat a učit se, aby nenarážel a necítil se vyloučený.