Re: Zimomřivost v klidu a ve spánku

Tyhle potíže znám. Každý je jiný termoregulační typ. Typicky, silnější lidé chladem netrpí. Nevadí jim, když jsou v horku a pak je zas v místnosti chladněji. Já potřebuji být na určitou teplotu naučený. Pak mi nevadí ani chladněji v pokoji, což je teplota 19-20 st. Na spaní topení vypnu, ráno v zimě je tak 16,17, za velkých mrazů 15.

Dřív mi bývalo zima, byly roky, i v létě jsem se musel dost stroji, pokud nebylo horko. Pak jsem se přes teplou část roku otužil, kde dříve musela být košile a dlouhé triko pod ní, tak najednou stačilo tričko s kr. rukávem. V létě jsem totiž nebyl nachlazený, pak se člověk otuží. V zimě, kdo je přistydlý, tak má buď malinko vyšší teplotu a nebo jen kvůli slabému zánětu mu je víc zima oproti létu.

V létě jsem začal plavat, nejlépe v chladnější vodě (v Praze třeba Vltava). Zároveň si zvyknout na studenou sprchu denně, v létě zvládám bez potíží klidně 5 minut studenou vodu. V zimě kratší, ale vodá má podstatně méně, v prostřed zimy tak 8 st. Sprchuji se tím tak 2 minuty. Dřív jsem si pak musel trochu zacvičit, teď se zahřeju sám i bez toho. Ale i v zimě to chce hlídat. Zbytečně nepřetápět, tj. teplota, aby nebylo zima a ne o moc víc. Je dobrý i určitý pohyb venku, pak je člověku tepleji. Hlavně nedělat věci jako sedat si zády k topení, nebo si na topení dát chodidla, to jsem dřív s oblibou dělával. Ani se nevyhřívat teplou vodou. Člověk se na to naučí, je to příjemné, jenže tím postupně velmi zchoulostiví.

Před zkoušením studené vody bych si zkontroloval teplotu, jestli nejsem nastydlý. A možná ze začátku po teplé sprše zkoušel jen vlažnou vodu a teplotu postupně snižoval. První zimu nemusí každý dokázat sprchovat se studenou vodou. Na to bych najel v létě a pokračoval přes zimu. Kdo je choulostivý, tak zvykat si na zimu, otužovat se, to může trvat několik let. Ale má cenu, i když to jde postupně. Protože to znám sám, jak jsem dřív chladem docela trpěl.