Re: Nejsprostší nadávka matce od dítěte?

Tylity, já tě chápu, je to těžký, měla jsem to dlouhou dobu nastavený podobně jako ty. Než jsem pochopila, že aby se změnil můj život, musím se změnit já.

Snaž se brát situaci jaká je, i když se ti v tuhle chvíli zdá být nepřekonatelně zlá a pochopit, proč vznikla. Nic si nevyčítat, to nikam nevede. Jen pochopit.
To, proč je tvůj syn takový jaký je, souvisí s tím, 1) co si sebou do tohoto života přinesl (co je vrozené) 2) jaké bylo jeho dětství, především jeho rodiče, co se od nich naučil.
To, jaká jsi ty, proč jsi na sobě nechala po leta dříví štípat, souvisí zase s tvým dětstvím, tvými rodiči (vychovateli), s tím, jak se k tobě chovali, jak tě vychovávali.
Rodiče ale taky jednali jak nejlíp dokázali na základě svých předchozích zkušeností, takže výčitky vůči komukoliv nemají smysl.

Všechno, co se nám děje, je založeno na příčině a důsledku.
Zároveň je taky možný svůj postoj kdykoliv změnit. Není to úplně snadný, ale jde to. A jediná cesta je - začít u sebe. Tím, že změníš sebe, svoje postoje, svoje reakce, začnou se pozvolna měnit i tvoje vztahy.