Psychický teror v rodině

Tenhle víkend jsme měli v plánu zazimovat chalupu. Přes poledne jsem zůstala doma sama a v té chvíli přišla holčina od sousedů (25 let), že by potřebovala pár jablíček do pečené kachny. Dala jsem jí ovoce, ale i pak zůstala rozpačitě stát mezi dveřmi a bylo vidět, že má ještě něco na srdci. Pozvala jsem ji dál na kafe a bábovku a pak jsem vyslechla šílený rodinný příběh.

Svěřila se mi, že je otec (táhne mu na 70) léta psychicky šikanuje a v posledních letech, co je v důchodu to dotáhl až do neuvěřitelného extrému.
Rodinu tvoří rodiče, tahle nešťastná holčina a její starší sestra (která ale odešla z domu hned v 18ti letech a od té doby se s rodinou prakticky nestýká).

Otec znuděný nicneděláním (nemá vůbec žádné koníčky a z domu už několik let nevyšel ven) a poznamenaný přehnanou šetrností jeho rodičů i prarodičů nutí svou rodinu:
- nesvítit lampičkou ani lustrem (elektřina je drahá a rozbijou se vypínače); tzn. všichni chodí doma potmě nebo s čelovkou na hlavě (včetně koupání či návštěvy toalety)
- šetřit vodou (hlavu si stačí umýt 1x týdně, vždyť se nikde neušpiníte; proč se vy ženském musíte vymejvat každý den - při každém napouštění vody je doma křik a matka vždy hlásí otci, kolik litrů vody do vany pro dávno dospělou dceru vytočila; samozřejmostí je že se pak umyjou jedna po druhé v té samé vodě a to i při menstruaci)
- nesplachovat (když se jde na malou, tak se nesplachuje a když se jde na velkou, tak splachuje matka, která jediná má jeho důvěru, že skutečně umí šetřit a správně krátce splachuje).
Maminka tam je zřejmě poslední kolo u vozu, protože i přes léta této šikany stále otci nakupuje, vaří, pere, uklízí atd (mají dům jako SJM).
Holčina si už několik let samostatně vydělává, ale na vlastní bydlení to bohužel není (a prý ani na nájem).

Bylo to dlouhý monolog, holčina se zřejmě potřebovala někomu svěřit a já byla zrovna po ruce (známe se prakticky od dětství, kdysi jsme si spolu dost vyhrály, ale v dospělosti jsme si díky mým sporadickým návštěvám na chalupě sešly z očí).
Mám z toho ještě teď hlavu jako pátrací balón a nevím, jak bych jí mohla pomoci. Určitě nelhala, odjakživa byla uťáplá šedá myška, takže teď už vím i proč. Nemá žádného přítele, který by se za ni postavil nebo ke kterému by se mohla odstěhovat. Její maminka je taky na nervy, párkrát jsem zažila její nepřiměřeně hysterickou reakci na maličkost.

Co byste jí poradily vy? Obrátit se na policii, domluvit se s matkou a starší sestrou na společném odporu vůči tyranovi? Jedná se skutečně o trestný čin omezování osobní svobody (zákaz svícení, hlídání každého litru vody)?
Nic převratného mně nenapadá, jedině kontaktovat policii (i když bude "ostuda" a "co tomu řeknou lidi?"-je to na vsi) a nahlásit tuhle formu domácího násilí.

Ještě mám dotaz ohledně trvalého bydliště - může ji otec legálně vyhnat z domu? Zakládá její trvalé bydliště nějak automaticky nárok na bydlení v rodičovském domě?

Jak byste jí poradily vy?