Re: Prevence

Jo, myslím si, že asi jen zbytečně panikařím. Propady můžou být, jen já už nepoznám co je O.K. a co už ne.

Práce mě baví, dlouho jsem byla bez práce, proto jsem do ní tak zažraná, ale brala bych fakt asi tak polovinu času v ní trávit. To nejde. Studium je moje plnění si snu, to miluju, takže taky vlastně O.k. JEN jsem se asi potřebovala ujistit, že to zvládnu a nic se neděje, s někým o tom promluvit. Manželovi to říct nemůžu, ten si se mnu užil dost a nechci ho děsit. Napadlo mě promluvit si s psychologem, to bych jako pomoc asi viděla. Už k žádnému nechodím, ale snad bych někoho sehnala na jeden rozhovor. Vlastně mě jeden zrovna napadl, budu s ním tento týden mluvit kvůli někomu jinému...mohla bych se s ním domluvit.
dík za možnost sebereflexe i vaší zpětné vazby