Re: Jak trénovat s neprůbojným dítkem komunikaci ?

Díky moc všem. Jsem ráda, že v tom nejsme samy a taky že většina z vás se přiklání spíš k tomu nic nelámat a násilím do žádného "tréninku situací" netlačit. Já jsem totiž taky spíš pro to nechat to plynout a netlačit. Jenže když v PPP doporučili otužování tak o tom samozřejmě uvažuju. Přemýšlela jsem právě i o tom dětském koutku - sama s cizíma tetama nebo nějaký příměstský tábor s cizíma dětma a učitelkama, ale přitom vím, že tohle by byl pro ní šílenej stres. I to placení v obchodě je pro ní spíš stres, zvládla to zatím jen jednou a to protože měla silnou motivaci - nějakou třpytivou peněženku, kterou jsem řekla, že koupíme jen když si ji zaplatí sama. Tuhle metodu zkouším celkem často, ale nenutím násilím, většinou odejdeme bez hračky nebo pamlsku, protože to radši oželí než promluvit na prodavačku, ale jednou už to vyšlo
Do dětského koutku k cizím tetám jí také občas dávám, ale ne samotnou, vždy s nejlepší kamarádkou a to je pak naprosto v pohodě. Být tam sama byl by to problém.
Návštěvy, které zas tak moc nezná k nám chodí a úkoly jako podej něco strejdovi/tetě taky zkouším. To většinou zvládá, ale prostě podá věc se sklopenýma očima a zdrhne.
Když se na ní v něčem tlačí moc, tak brečí. Poslední dobou teda má už jen slzy v očích, ovládne se a nerozbrečí se, takže já vývoj k lepšímu vidím.
Právě mám taky strach abych jí spíš nezablokovala místo nějak pomohla. Takže cíleně vymýšlet úkoly a tlačit na splnění nebudu, ale nebudu se ani vyhýbat situacím, kdy je třeba nějaký kontakt s dospělákem zvládnout a uvidíme.