Re: Diagnóza - hysterie

Ahojko, byla bych opatrná.
Jsi zřejmě dobrá kamarádka toho pána (když se ti svěřuje jako jediné), samozřejmě nikdo ale neví, jak moc objektivně znáš jejich rodinný život a celou situaci.

Možná vůbec nechce nic doopravdy řešit, možná ho právě toto nepředvídatelné manželčino chování nějakým způsobem přitahuje, možná je svým způsobem "šťastný" - to nikdo z nás ani zvenčí nemůže vědět. Na tuhle hru musí být dva...a tady dva jsou.

Jinak moje mamka taky nikdy od otčíma neodešla, škoda, že se jí nemohu už zeptat, proč. Hysterik (nebo histrion , ani jsem takový termín dlouho neznala) byl jak vyšitej...utíkala jsem odtamtud já, ona zůstávala...kompenzoval jí to svoje chování jinak. A o to právě asi jde. Pokud člověk někomu něco zásadního bere (tady asi klid), na druhé straně mu to soužití ovšem zas něco významného dává.

Pak jsou samozřejmě extrémní situace, kde jde o týrání, ale pode takhle zběžného popisu tohoto případu bych řekla, že tady o takhle hraniční případ nejde.

Proto bych byla s nevyžádanými radami a nějakou citovou vazbou na něj opravdu opatrná.