zločinec Bandera

"Zahradil z ODS: Pro nás Bandera žádným symbolem boje za svobodu není. Pokud ho Ukrajina rehabilituje, měli bychom zpozornět"

Zahradil příjemně překvapil. Ukrajinská ambasáde méně:

"Ukrajinské velvyslanectví uvedlo, že Bandera „je pro většinu Ukrajinců symbolem boje za svobodu a nezávislost naší země.“ Ukrajinská glorifikace Bandery se ale nelíbí prvnímu místopředsedovi ODS a europoslanci Janu Zahradilovi. Nacionalistický vůdce Stepan Bandera je oficiálními ukrajinskými vládními kruhy podporován. Byl předákem Organizace ukrajinských nacionalistů, kteří bojovali za nezávislou Ukrajinu. Na území, kterému Bandera velel, byly metodou prosazování nezávislosti mimo jiné i teroristické akce a atentáty na představitele Polska. Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem došlo k ozbrojeným střetnutím mezi Rudou armádou a jednotkami OUN.

Po obsazení Lvova vyhlásili představitelé OUN samostatnou Ukrajinu. V městě došlo k etnické čistce, při níž bylo zavražděno přes 8000 místních obyvatel: Rusů, Poláků, Židů a ukrajinských komunistů včetně žen a dětí, přičemž v teroru a genocidě se pokračovalo i na jiných místech. Násilí bylo uplatňováno i vůči volyňským Čechům, kteří byli na Ukrajině jednou z národnostních menšin.

Reakce Němců na vyhlášení nezávislosti přišla po dvanácti dnech, kdy byli ukrajinští představitelé zatčeni a odvezeni do Berlína, kde byli nuceni k tomu, aby proklamaci nezávislosti Ukrajiny odvolali. Jelikož tak neučinili, byli uvězněni v koncentračních táborech. Bandera byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, jeho hnutí ale i nadále fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Propuštěn byl až na podzim 1944 výměnou za přislíbení spolupráce s Němci.

Masakry civilistů ukrajinskými nacionalisty

Po svém propuštění z koncentračního tábora Bandera řídil ze zahraničí Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), která bojovala za vznik samostatné Ukrajiny takříkajíc proti všem, především však proti Polákům za podpory Němců. Polští historici odhadují, že na ukrajinské Volyni a Haliči bylo povražděno (1943–1945) jednotkami UPA až 100 tisíc polských civilistů, dalších půl milionu Poláků z oblasti uprchlo.

Nejznámější volyňský masakr proběhl od března 1943 do července 1944. Během roku 1943 jednotky UPA a speciální jednotky bezpečnostní služby OUN zabíjely Poláky jak individuálně, tak kolektivně v polských vesnicích a osadách, a ty Poláky, kteří žili v ukrajinských vesnicích. Podle četných svědeckých zpráv ukrajinští nacionalisté a jejich spojenci vypálili domy, postříleli nebo pochytali ty, kteří se snažili uniknout, a ty, které se podařilo chytit na ulici, zabili kosami a vidlemi. Kostely naplněné farníky, vypálili do základů. Přeživší Poláky zastrašovali a nutili je k útěku. Ukrajinci vystavovali těla mužů, žen i nemluvňat bez hlav, ukřižované, rozčtvrcené nebo rozpárané."
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zahradil-z-ODS-Pro-nas-Bandera-zadnym-symbolem-boje-za-svobodu-neni-Pokud-ho-Ukrajina-rehabilituje-meli-bychom-zpozornet-353171