Re: Syndrom vyhoření

No, v tý fázi v jaký jsi ty nevím jestli to pomůže, ale v té "preventivnější" před-fázi mi přijde že někdy pomůže uvědomit si že jiní lidé mají horší problémy. Ono to zní jako debilní klišé, ale prostě to, že musím uklízet furt dokola byt/dům prostě znamená, že MÁM byt/dům k dispozici, když musím ráno škrábat zamrzlé auto (což mě zdržuje, nestíhám, mrznou mi ruce...) znamená, že mám auto. To, že peru neustále dokola prádlo znamená, že máme dostatek prádla pro každého z nás, tahání těžkých nákupů - že je můžu dělat, máme na jídlo atd. Když jsem ulítaná jak fretka - mám prostě zdravé nohy a dojdu si kam chci, což je supr... Prostě si tu věc v sobě tak trochu obrátit. Líp se to dělá, když člověk (občas) nahlídne na tu druhou stranu našeho světa, lidi bez domova či příjmů, nemocné atd.... (i když pominu kdo si co zavinil/nezavinil), prostě jejich situace je nezáviděníhodná a dokud v ní nejsem i já, mám se opravdu relativně dobře - a ty jednotlivosti co mě zlobí možná pak půjdou líp uspořádat, jedna po druhé, postupně.