Re: Pro syna je vše problém.

Kláro, tak to by jí inteligence nedovolila, takto průhledně lhát o tkaničkách. Ona by mi řekla, že jí bolí záda a nemůže se ohnout. A byla by schopna kvůli tomu nosit i korzet. Jednou mi lhala, že spadla ze schodů a nemůže došlápnout. Nosila týden pyšně ortézu, i když jsem viděla, že jí nic není. Prostě u ní poznám, kdy je fakt nemocná, nebo ji něco bolí. Ale chtěla si užít týden slávy a pozornosti, tak si ho užila. Nemohla kvůli tomu na bazén a to ji poučilo. Naučila jsem se respektovat, že se jí něco JENOM NECHCE. Nepátrám po důvodech a tvářím se, že věřím její výmluvě. Ona si odfrkne a pak jede dál. Prostě to "nechce" znamená nějakou sníženou psychickou odolnost, schopnost, a když to nerespektuju, tak ji tím fakt často přetížím. A já taky někdy potřebuju něco nedělat, protože se mi nechce. Ale pak to ona i já musíme dohnat. Už se naučila i pochopit, že když něco odloží, tak pak musí zabrat. A já jsem se naučila, že když něco odložím, tak se to často vyřeší beze mně.