Re: Co byste udělaly s rodinným majetkem?

"Kudla, generace lidí, co si pořídila bejvák do roku cca 2005(čím dříve od roku 1989 tím lépe) měla historickou výhodu, co se nebude opakovat."

A v čempak (pokud nezískali byt za zlomek ceny při privatizaci bytů)?

Nevšimla jsem si, že by se od roku 2005 ceny bytů tak zásadně pohnuly.

"Taky bych nebyla úplně v pohodě, kdyby moje matka oblétávala zeměkouli a střídala pětihvězdy, zatímco já bych tu úmorně řešila z čeho zaplatím nový kotel, abych nezmrzla."

No, ale tady neřešíme úmorný řešení rozbitýho kotle, ale to, že by sis chtěla pořídit vlastní bydlení a mířila bys podstatně vejš, než na co bys měla kapacitu.
Tedy žádná nouzovka, ale mírný luxusík.

Pokud rodiče přispějou, je to od nich hezký, pokud to od nich děti chtěj vymáhat (připomínám, nejedná se o případ nouze, ale o dva zdravé, údajně velmi schopné jedince, kterým se zachtělo vlastního domečku), tak je to od těch dětí neuvěřitelnej hyenismus.

Nějak se mi příčí dospělí zdraví lidi, co chtěj žít v luxusu, ale za svý toho nejsou schopni, takže než by sami hejbli zadkem, tak natahujou ruku ke starejm rodičům a když je ti odmítaj dotovat, tak začnou dupat nožkou a kvičet, jací jsou děsní chudáci

(a teď fakt nemyslím ani Tebe, ani hypotetickej rozbitej kotel).