Re: Jak přežít návrat do práce po jedenácti letech na mateřské

S jedním děckem jsem dělala VŠ, pracovala na plný úvazek, připravovala na talentovky a masírovala. Dítě bylo dopoledne s dědou (dodneška mají nadstandardní vztah), odpoledne chodilo se mnou na masáže a kreslilo si s připravovanými žáky. Věnovala jsem se jí intenzivně, učitelky obdivovaly, co všechno umí.
Se 3 dětmi bez prarodičů poruce jsem dost rychle vyhořela, přestože jsem byla doma. Kdybych měla poblíž babičky, určitě bych zkusila pokračovat na VŠ (jsem jen BcA.) nebo vést soukromé výtvarné kurzy. Myslím, že bych měla víc elánu na děti, takhle mi děti lezly na nervy i když se třeba smály. Naštěstí měly jedna druhou, jinak by byly fakt chuděry.
Závěr: Já bych šla do práce. Dětem u prarodičů je dobře, z toho bych mindrák neměla. Najala bych si někoho na úklid, kdo by i vypral a vyžehlil, třeba jen 2 dny v týdnu. Moje mamka chodí hlídat dítě, u toho uklidí a navaří. Má už několikátou rodinu. Mají ji jako tetu nebo náhradní babičku. Takže bych zapátrala po někom, kdo by třeba přišel nějakou dobu před návratem dětí ze školy, uklidil, navařil, dal dětem sváču, větší děti nahnal na úkoly.