Jsou dnešní muži opravdu tak beznadějní?

Dnešní situace. Vystupuji z výtahu v obchodním centru, jistý muž chce naopak nastoupit. Já už mám nakročeno ven z kabiny, on mě vtlačí dovnitř, neboť tam přece musí být první. Udělám pár dalších kroků a jiný muž prochází skleněnými dveřmi téhož centra. Vidí, že jsem téměř u oněch dveří avšak nepodrží mi je a prochází, spokojen sám se sebou, dál.
Podotýkám, že nevypadám jako muž, ani jako bezdomovkyně nebo něco podobného.
Je tohle normální nebo jsem já na ty chlapy moc přísná?
Díky za reakce. Ráda si počtu.