Re: Vaše narozeniny a oslava

Mám narozeniny o prázdninách. Obvykle si nikdo nevzpomene. Když se hodně vnucuji, že bychom mohli zajít třeba někam na večeři, tak nikdo nechápe proč.
Loni si manžel vzpomněl, byli jsme na krásné večeři, bylo to moc hezké.
Nejkrásnější narozeniny jsem měla, když byly děti malé a babička si je na 3 dny odvezla, manžel byl celý týden pryč a já jsem spala (tedy chtěla spát) dlouho, ale v 6 ráno mi volala tchyňka, jak to uděláme s těmi Vánocemi (proč takto uprostřed léta jsem nepochopila) - na narozeniny zapomněla.
Pak jsem hodně navařila (měla jsem matné tušení, že babička to dětmi nevydrží a vrátí je o den dřív) a vyrazila do města, courala se starou Prahou, dala si zmrzlinu, zašla k holiči a večer šla (na plánovanou) návštěvu zubaře, aby nikdo neměl tendenci se mnou mluvit a něco slavit.
Doma jsem si četla do rána, dívala se na televizi a bylo to krásné. V sedm přijeli prarodiče s dětmi - vstávali v pět, a přivezli je, prý aby se mi po nich nestýskalo