Re: Wattsenglish

To zní skoro jako vyhoření...

Jako na jednu stranu chápu rozčarování, pokud se Ti dostalo nepochopení ze strany vedení, nebo to s tou hudební třídou, to muselo být opravdu hrozný.

Ale zase na druhou stranu... když si představím třídu, kterou popisuješ (s těmi starodávnými nástěnnými obrazy a dál už nic), tak by mi to opravdu trochu smutný přišlo.

Kdo třeba rozhodne, co z dětských obrázků je kýč a co je úžasný? Třeba ta Jenůfa a spol., to mi přišlo hezký, ale podle toho, jak o tom píšeš, bych si nebyla jistá, jestli to můžu pověsit na stěnu nebo ne, abys to nepovažovala za přeplácaný.

Kdo rozhodne, že je třeba se esteticky hroutit nad Stánkama (který jsou jednoduchý, ale může se s tím vícehlasně vyblbnout u táboráku i člověk, kterej normálně moc nezpívá), a že je potřeba dětem předkládat jako esteticky vhodnýho Janáčka (kterýmu i lidi, co je opera zajímá, přijdou na chuť i za nějakou dobu)?

I vkus se přece vyvíjí. V pěti letech jsem toužila po princeznovských šatech, které by byly dnešního pohledu megakýčovité. Samozřejmě jsem u toho nezůstala, a teď jsem docela minimalista, ale je opravdu potřeba (obrazně) oblékat už malé holčičky do šedivé a béžové, které jsou sice super elegantní, ale pro ty holčičky v tu chvíli a v jejich věku zoufale nudné?

Ty na to pohlížíš ze svého hlediska člověka, jehož vkus už se někam vyvinul, ale možná jsi na to potřebovala taky urazit nějakou cestu, ne?

Já vůbec neříkám, že by se neměl dětem kultivovat vkus, a vzdělaný a sám už "zkultivovaný" učitel může v tomhle směru udělat hrozně moc, v tom Ti fandím. Ale nejsem si jistá, že to, co chceš, je úplně spravedlivé, protože ty děti chytneš uprostřed pomyslné cesty a zlobíš se, že na ní nejsou daleko dál. Ale ony by kvůli tomu možná musely přeskočit nějakou vývojovou fázi, která by jim možná pak chyběla (jako s tou holčičkou, která v pěti letech nedostane ty princeznovský šaty, protože je maminka pokládá za nevkus, takže po nich touží ještě dlouho potom, zatímco kdyby je dostala, tak by se tím uspokojila, zjistila by, že to vlastně nic moc není a začala by se zajímat o něco vkusnějšího?)