Re: Petra Po "anorexii" a nelze přibrat,mirtazapin

Funkce střevního mikrobiomu
Střevní bakterie produkují hormony a neurotransmitery (serotonin), které náš organismus potřebuje k emocionální stabilitě a rozeznávacím schopnostem. Zároveň upravují imunitní systém, zapínají a vypínají geny a přes bloudivý nerv vysílají zprávy do mozku. Mikrobiom chrání střevní stěnu, vytváří některé vitaminy, rozkládá potravu, získává z ní živiny, učí imunitní systém rozpoznávat nepřátele, tvoří protizánětlivé látky, brání „škodlivým“ mikrobům, aby se v nás usadili, moduluje jedovatost požitých chemikálií pro naše játra atd.

Když tyto bakterie něco udělají, neprovedou jen jednu věc. Dělají obrovské množství změn. Vidíme tedy, že střevní mikrobiom reguluje řadu různých procesů. Funguje jako superpočítač. A proto jej můžeme nazvat kontrolním centrem těla. Problémy ale nastanou, když v něm zavládne nepořádek.

Ovlivňující faktory
1) Antibiotika

Jako jeden z faktorů působících na kvalitu střevního mikrobiomu zmiňme antibiotika. Například studie z roku 2015 publikovaná Americkou společností pro mikrobiologii zjistila, že 1 kolo léčby antibiotiky dokáže narušit rovnováhu bakterií ve střevech až na jeden rok. Na antibiotika, jak v medicíně, tak v živočišných potravinách, se hází většina viny za narušování našeho mikrobiomu, ale svůj podíl má mimo jiné i špatná strava (viz bod č. 3).

2) Složení mikrobiomu

Bakterie ve střevě dělíme na „hodné“ a „zlé“. Ty „hodné“ – bifidobakterie, laktobacily, Faecalibacterium prausnitzii, některé bakteroidy aj. – zejména jejich rozmanitost, podobně jako nízkokalorická strava, pohyb či probiotika snižují propustnost střevní stěny, a tím průnik jedovatých zplodin, částic nestráveného jídla a pro-zánětlivých látek do krve. Zvyšují naopak tvorbu „dobrých molekul“ (cytokiny, serotonin apod.) a žádoucí citlivost k inzulinu. „Zlé“ mikroby, jako např. Clostridium difficile (kmen Firmicutes), spolu s kalorickou a tučnou stravou, stresem a antibiotiky, která zničí mikroby „hodné“, působí obráceně. Nerovnováha ve prospěch „zlých“ mikrobů zvyšuje riziko poruch metabolických (diabetes mellitus druhého typu), kardiovaskulárních a zánětlivých.

3) Strava

Hodné mikroby podpoříme stravou anebo doplňky stravy. Probiotické potraviny, které obsahují doplňující bakterie, přínosné pro náš mikrobiom, jsou např. jogurt, brynza nebo kysané zelí. Důležité jsou ale i prebiotické potraviny, pomáhající krmit bakterie, které se již v těle nacházejí a dělají pro ně užitečnou práci – ideální jsou ředkev, pórek, chřest, česnek. Tyto rostliny jsou plné prospěšné prebiotické vlákniny. K faktorům negativně ovlivňujícím zmíněnou propustnost střev patří také pesticidy a další jedovaté látky z okolního prostředí, které se dostávají do naší stravy, ale například i lepek, protože ten rozhodně dokáže ovlivnit střevní stěnu u citlivých jedinců tak, že vznikne až neinfekční zánět.

4) Stres

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících zdraví mikrobiomu je stres. Obzvlášť nebezpečné pro mikrobiom, který se vyvíjí v raném věku, je trauma zažité v dětství. Proto jsou tito lidé daleko náchylnější k autoimunitním chorobám. Mezi nejčastější patří revmatoidní artritida, hypo- i hyperfunkce štítné žlázy, dětský diabetes 1. typu, roztroušená skleróza, Bechtěrev, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a lupenka. Potřebujeme se naučit uvědomovat si vztah mezi střevy a mozkem. Střevní mikrobiom ovlivňuje mozek a naše chování působením na tvorbu serotoninu, „hodných“ cytokinů (buněčných bílkovin) a metabolitů, jež mění propustnost bariéry mezi krví a mozkovou tkání. Rozvoji zdravého mikrobiomu napomáhají určitě přirozené porody, mazlení a soužití s domácími zvířaty. Například je zajímavé, že děti, jež měly doma psa, mají o 13% nižší riziko výskytu astmatu než jejich vrstevníci, kteří jej neměli, atd.

Náhrada mikrobiomu
Jednou z nových cest klasické medicíny, jak ovlivnit střevní mikrobiom, je takzvaná transplantace fekální mikrobioty (TFM) nebo bakterioterapie či transplantace stolice. Jde skutečně o přenos fekálních bakterií jedné osoby do zažívacího traktu jiného člověka. Využívá se především u těžkých zánětlivých stavů, kdy již nefunguje jiná cesta.

Shrnu-li toto téma, máme na výběr, zda převezmeme zodpovědnost za to, čím naše tělo krmíme, nebo zda necháme své chuťové buňky a myšlenky, aby nás ovládaly a zaplňovaly nekvalitní potravou prázdná místa v našem životě. A to fyzicky i psychicky…