Re: Bylo to jasné a stejně mě to zaskočilo

Yuki,

"začátek druhýho stupně je fajn pro badatelskou výuku, učí se mnohem víc spolupracovat, toho ještě na tom prvním nejsou tak moc schopní, práce s textem"

S tím nemohu souhlasit. Na konci druhé třídy jsem měsíc učila ve stylu Začít spolu. Celý měsíc se děti řídily pouze psanými instrukcemi, každá skupina v jiném cetru aktivit, takže mi najednou probíhala výuka češtiny, matematiky, prvouky i výtvarně pracovní ateliér. Děti zvládly objevit a zkonstruovat rovnoramenné váhy, měřily objem i hmotnost, zvládly by i biologické projekty, ale zrovna tento měsíc měl jinou náplň. V dřívějších zkoumaly podmínky pro růst rostlin (už od první třídy), už na začátku druhé třídy zvládly samy z obyčejného textu vysosat rozhovory pro dialogy v divadelním představení, samy si vybraly pohádku, vyrobily loutky, kulisy, kromě toho se během toho týdne naučily rozlišovat druhy vět, přímou řeč od vypravování, vytvořit osnovu k textu...
Momentálně dokážou pracovat tvořivě s uměleckým textem i vytáhnout fakta z odborného textu.
Je to jen o tom, jestli je k tomu člověk vede a ukáže jim, jak na to.

Na druhém stupni se tak nějak očekává, že už to prostě umí nebo se to naučí samy. Jenže to už je dost pozdě.

Navíc třeba v matematice, jak ji mám ráda, tak prostor pro badateskou výuku zrovna není.V Budějkách jsou na badatelskou výuku zaměření, takže zrovna do matematiky to byla seminární práce pro udělení zápočtu. Na prvním stupni v pohodě, na druhém, v té 6. a 7. třídě, je to k zbláznění. Není čas vůbec na nic . V 8. a 9. mají o hodinu víc a navíc je v 9. ročníku dost rozšiřujícího učiva, tak tam by se asi dalo...ale to už jsou pro mě moc velcí.
Takže ještě tak ta fyzika. Ale proti tomu, co jde dělat u prťat, je to nic.