Re: Vzpomínka na dětství

My jsme jezdili hlavně na chatu a tam jsem to nesnášela, u moře jsme byli jednou, v Bulharsku vlakem, v roce 1972, největší zážitek byly hranolky v restauraci, jedla jsem je poprvé, asi za 10 let se začaly prodávat u nás v sámošce.
Já jsem spíš nesnášela bejt dítětem, závislým na dospělých, jako sama dospělá jsem spokojená.
Ale jo, jak jsem psala vedle, to žluté světýlko kotoučového magnetofonu a Šimek s Grossmannem nebo ta Pilarka před spaním. Jinak bez toho jsem jakožto extrémní sova trpěla, když si naši v mém dětství usmysleli, že mám chodit v 8 hodin spát, tak jsem 2 hodiny čučela do tmy.