Re: První Vánoce po ztrátě člena rodiny

Breburdo, připojím vlastní zkušenost před dvěma lety. S dcerou jsme si zorganizovaly "nevánoce". Dohodly jsme se na modu, který vyhovoval oběma, žádná výzdoba, cukroví, stromeček... u všeho manžel každoročně figuroval a nechtěly jsme se rozdírat, že nyní už to bude jinak...
Upřímně přeju (pokud se to vůbec takhle dá nazvat) těm nejbližším pozůstalým, že mají v okolí někoho (vás), kdo řeší, jak jim pomoct. Nás rodina ponechala zcela osudu... ale zpětně hodnotím, že to vlastně bylo dobře, stejně bychom se nikam nevydaly... ale ten absolutní nezájem zabolel, to jo. Ale zase nás to s dcerou stmelilo.
Doporučila bych se zeptat zúčastněných zhruba tak, jak jsi to tu napsala: Že s nimi tu bolest sdílíš, chceš jim pomoct, ale nevíš, co by bylo nejlepší. Ať si samy řeknou, jestli chtějí pobýt u vás nebo se raději schoulí doma... Je to o prožívání každého, jak to má nastaveno. Někdo rozptýlení uvítá, jiného by rušilo... uvidíš. A pomoc při organizaci bych nabídla též. Jsi hodná