Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět

S dcerou jsem začala chodit na společnou terapii. Pomohlo to. Když jsem se pokoušela říct jí své obavy o ní sama, blokovala to. Když jsem to nadnesla jako téma na terapii, povedlo se to probrat a celkově se to mezi námi zlepšilo. Terapeutka působí jako moderátor, mediátor, terapeut... Zírala jsem, jak dcera vnímá úplně jinak co jí říkám, jak si z toho bere něco úplně jiného, než jsem myslela. Velmi důležité bylo a je, aby neměla pocit, že to co řekla na terapii, se obrací proti ní. Často jsme tam obě brečely, jednou se fakt poštěkaly, zatím poprvé teď naposledy to bylo takové v souladu a harmonické.